PříjemFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Abigail O´Connor[Žák středního stupně]

Goto down 
AutorZpráva
Abigail O´Connor
Žák středního stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 20. 04. 14

PříspěvekPředmět: Abigail O´Connor[Žák středního stupně]   Wed Jul 09, 2014 8:39 pm




Jméno/Příjmení: Abigail O´Connor
Přezdívka: Ebi
Pohlaví: Žena

Věk: 12 let
Země: Afrika
Škola Wolf Academy
Hodnost: Žák středního stupně

Narozena: 28.3
Výška: 145 cm
Váha: 40 kg

Krevní skupina: B
Schopnost: Telekineze

Rodina
Georgia O´Connor (maminka)
Andy O´Connor (strýček)




CHARAKTER

Ebi a její povaha je opravdu netradiční. Tedy, u dětí jejího věku se to může zdát normální, avšak dospělí to někdy nechápou. Ebi je na pohled andílek, který radši mlčí a drží se někde v koutku místnosti. Je to ale přesně naopak. Ebi je jistým způsobem rebel. Toto chování nejspíš zdědila po mamince. Když je mezi kamarády, chová se opravdu velmi hyperaktivně. I přes to je ale milá a přátelská, má smysl pro humor a nejen to. Moc ráda jistým způsobem provokuje své učitele, proto je z ní většina učitelů z parlamentu dost na mrtvici. Bohužel pro ně, Ebi není blbá. Když je v blízkostí máma, nebo strýček, chová se jak ten největší a nejnevinnější andílek. Aspoň si to Ebi myslí, i když tuší, že máma jako ředitelka ví snad všechno co se motá kolem školy a někdy Ebi svou rebelskou povahu taky neskryje, ale snaží se jí tlumit. Zdá se jako velký tvrďák, kterýmu nic nevadí, jakákoliv podpásovka je jen polechtáním...Přes to jak moc silnou se zdá, duševně jí to občas zasahuje, ale díky tomu že má svou rodinu u sebe tak ta kotva rychle zmizí a promění se spíš na velký a nefalšovaný úsměv. Ebi je převážně optimista, někdy to v něčem kvůli tomu nemá lehké, ale snaží se všem vykouzlit úsměv na tváři.



OBLÍBENÉ x NEOBLÍBENÉ

Oblíbené
Sníh, jedna z věcí, kterou nemůže mít každý den. Dále má mimo jiné moc ráda zmrzlinu, spánek a samozřejmě jídlo od mámi-což je snad automatické, každý přeci víme, jak maminky nadávají, když nesníme oběd, že jo. Další věci kterou má opravdu ráda jsou zvířátka, především savce. Co se barev týče, mezi její nejoblíbenější patří modrá, červená, bílá a černá. Dále má ráda milé a přátelské lidi se smyslem pro humor, na autority moc není, v životě je pro ní pouze jedna autorita a té říká "mami".

Neoblíbené
Nesnáší, když jí někdo říká co má jak dělat, chce si poradit sama. Další věcí které opravdu nesnáší jsou domácí práce, i když jich nemá tolik, nikdy nepochopila stlaní postele. Proč jí taky stlát, když si tam znovu lehnu, že jo. Co se povahy lidí týče, namyšlené, převážně arogantní a bez smyslu pro humor nemá ráda. Člověk, který se nesměje, nebo neusmívá pro ní nic moc neznamená. Také nesnáší rivalitu, celkem dost jí to rozčiluje.



MAZLÍČEK

Argy je mladý vlk. Jsou mu teprve dva roky a i když se na to nezdá, má někdy mnohem víc rozumu než Ebi. Radší si drží od autorit odstup, ale jestliže je v ohrožení Ebin život, nebo kohokoliv z jejich rodiny, sám od sebe by se obětoval pro jejich životy. Je to jednoduše věrný, milý a přátelský kamarád.



HISTORIE




"Miluji tě," věta, kterou řekneme upřímně za život pouze jednou...

Dalo by se říci, že děti se rodí jak z rozmarů dospělých, tak i z lásky. U Ebi jsou to oba dva případy. Mladá Gia se zamilovala v akademii do chlapce, který jí mohl změnit celý život. Normálně by si člověk pomyslel, že by jí požádal o ruku, avšak zde to bylo mnohem, mnohem svazující. Ebi, která se narodila pouze náhodou, byla taková malá nehoda z nerozvážnosti a lásky těchto dvou mládenců byla milována i přes to, za jakých okolností byla počata. Lidé své děti kdykoliv odkopnou, když je nechcou, avšak Gia, žena která se rozhodla si dítě ponechat už v tak brzkém věku projevila velkou odvahu a statečnost. Starat se o malé dítě již v 15-ti letech není sranda, studium, uživení nejen sebe, ale i malého dítěte musí být velice náročné a i přes to dokázala Ebi dávat tolik lásky, že i děti v okolí mohli závidět. Ebi byla už od batolete nejšťastnějším dítětem, i přes to že neměla otce, měla milující mámu a to pro ní bylo snad tou největší výhrou. Jako velký bonus měla u sebe i svého strýčka, měla rodinu a to bylo hlavní.



Mluvit, chodit, poslouchat...Učení již od počátku.

Čím starší Ebi byla, tím víc se musela učit. Učení je s nimi již od počátku, každým dnes se učíme něco nového, ale jako děti to nemáme opravdu lehké. Máma Ebi naučila spoustu věcí, ale těmi hlavními jsou její první slůvka, krůčky a vůbec respekt k ní, když si to situace vyžaduje. Ebi svou maminku milovala, není to však dítětem, je to snahou rodičů. Jestliže se snaží a dávají dítěti to co potřebuje, dítě je za to bude milovat a tato situace je i zde. Dalo by se říci, že Ebi co minutu trávila jen s mámou. Byly jí také tři roky, co by dítě v tomto věku mohlo víc dělat. Ale i přes to co jí všechno maminka dávala, byl stále problém, kterému se říkalo JÍDLO. Ebi měla zapotřebí si s ním stále hrát, takže celá kuchyň byla většinou od omáčky, přesnídávek a kdo ví čeho. Nedala mamince nic nadarmo, ráda provokovala, to bylo dokonce znát i tak brzy, že z ní bude REBEL! Každopádně jí to nemohl nikdo vyčítat, její maminka určitě nebyla o nic lepší, velmi se jí podobala, nejen vzhledově, ale dokonce i v něčem povahově. Při pokusu o to, aby malé ňůně jedlo se použilo sladké lákadlo, které však bylo chybou a tak moc si to zamilovala, že jej stále vyžadovala...ale tak co, bylo to dítě, sladkosti byly její součástí.


Kamarádi přicházejí a odcházejí...Rodina je stále s tebou!

Ebi již bylo 10 let. Mezi tím si našla spoustu kamarádu ze školky, z hřišť a kdo ví odkud. Tolik času již s maminkou netrávila, byla to ale na jednu stranu i výhoda, ona alespoň měla víc času na odpočinek, který jí Ebi dávala ob den. Kamarádství pro ní znamenalo opravdu moc. Ebi je typ člověka, který si lidi k srdci přilne docela těžko, ale i přes to se jich pár ukázalo, který si tam přilnula. Každý den si hráli na hřišti, dělali blbosti a především...obě dvě zjistili, že mají talent na zpěv. Ebi milovala tuto svou menší partu lidí, kteří jí stejně jako doma obklopovali láskou a se kterými stála na stejné notě. Ebi byla jedináček a proto je dost možné, že byla rozmazlenější o mnoho víc, než ostatní děti, ale ve společnosti to nedávala tak znát. Jednoho dne, kdy Ebi přišla za Miou se semlela hádka o strašnou blbost. Blbost zvaná talent. Ebi zpěv milovala a proto měla zpívat jako sólistka ve školce, Mia v ten den zvýšila hlas na černovlásku s modrýma kukadlama kvůli závisti. Pohádali se a Ebi ustoupila. Bylo to snad poprvé, co na Ebi někdo tak moc zařval, byl to pro ní jakýsi šok, z kterého byla jakémsi záseku, kdo ví, co se jí v té době honilo hlavou. Mie začaly téct slzy od vzteku. V ten den Mia chytla Ebi za rameno tak sobecky a krutě, že Ebin obraný instinkt způsobil to, že jedním pohledem do očí Mii a ta odlétla metr daleko. Ebi v ten den nechápala, co se děje. Udělala to snad ona? Netušila. Samozřejmě, viděla maminku, jak používá své kouzlo levitace, ale i přes to, že jí viděla to dělat, si myslela, že je to pouhý trik. Nevěřila na pravé magické schopnosti, ale v ten den byla přesvědčena o tom, že se mýlila. Doma jí máma pevně objala a malou Ebi utěšovala. Byl to šok, ze kterého měla strach. Nejen to, v ten den ztratila i svou kamarádku Miu, která jí nazývala stvůrou. Ebi si uvědomila, že nesmí jen tak někoho lehce přilnout k srdci, protože pouto s někým je krásné, ale když je přetržené, bolí mnohem, mnohem víc. Máma Ebi přihlásila na Vlčí akademii, kde se Ebi vzdělávala pod dohledem třídního parlamentu a celého učitelského sboru. Brzy na to zvolili i její maminku ředitelkou. Bylo to pro ní jakousi výhrou, nebude sama, jak se strachovala. V ten den si uvědomila, že ať se bude chovat v budoucnu jakkoliv, rodinu a lásku kterou si navzájem opětují by chránila i kdyby to stálo co chce. S příchodem na akademii se objevil další přírustek a to Argy, vlče, které dostala od svého strýčka Andyho. Nikdy si nemyslela, že by někdo okrem mámi pro ní něco víc udělal, ale mýlila se. Měla rodinu, tentokrát už mnohem větší. Agryho milovala a on jediný se stal skutečným přítelem. Právě v ten den, kdy ho dostala začala trénovat. Ebi bylo 10 let a od tohoto věku, kdy projevila svou schopnost začala cvičit. Den co den se snažila ovládat svoje Chi. Aby se ale nějak ubránila, do doby, co nezačne používat telekinezi, se začala učit i taijutsu. Dalo by se říci, že od desíti let měla den co den tréning. Jak sebekontrolu ve formě meditace, tak i bojového umění a kontrolou nad Chi.


Puberta?...Jak nehezká věc, viď mami?

Jedním slovem...Rebel. Ebi již bylo 12 let, do kolektivu ve škole se moc dobře začlenila, i když nikdo z nich pro ní nebyl skutečným kamarádem, měla je docela ráda. Avšak puberta s ní začala docela otřásat. V hodinách měla co dělat, aby neusla, na učitele byla celkem drzá a skoro z každého slova, které řekl dospělý měla srandu. Co víc říct, dívka, které začíná puberta je extrémní. Přes všechny poznámky které dostala, se do ředitelny, respektive za maminkou dostala jen jednou. Byla tu situace, kdy jednomu učiteli málem vypíchla oko křídou, kterou za pomoci telekineze ovládala i z větší dálky. Nebyl to moc hezký pohled vidět maminku naštvanou. Spolu s třídním učitelem stála před ředitelkou, která svým vážným pohledem propichovala očka své dcerušky. "Já za to nemůžu, no vážně, byla to nehoda, vždyť víš, že mám problémy se někdy soustředit." Ebi se před mámou chovala jak ten největší andílek, což překvapilo i třídního učitele, který tam s ní stál. Gia věděla, že její dceruška začíná sjíždět na dráhu rebela, byla si toho vědoma, i když asi věděla, že to Ebi neví, nechala jí v její nevědomosti a rozhodla trestem umývání nádobí v kuchyni. No vážně, i přes tak hezkou výmluvu se Ebi nevyhla práci, kterou i doma tak šíleně nesnáší, i přes to že doma měly myčku...ano, myčku měly! Ebi si začala tak nějak uvědomovat, že by své hyperaktivní chování a škádlení učitelů měla omezit na čtyři dny v týdnu, bylo to rozhodně lepší, než všech pět dní. Co bylo opravdu zvláštní byla její změna ze školy domů. Právě tam se chovala úplně normálně a dalo by se říci, že v přítomnosti mámy se stále chová jak její malé roztomilé ňůně. Argy, který s ní chodil pouze po chodbách školy se také velmi divil, ale moc to neřešil. Za to se každý den pořádně vyřádila se strýcem, se kterým si dávala nekompromisně páku a nejen to. Trénovala s ním po každém příchodu z akademie a když neměl čas, musela si vystačit sama. Nejen on, ale i Gia se Ebi snažila učit, především ve věcech jako je sebekontrola, telekineze a posílení své Chi. V sebekontrole měla Ebi už od svých desíti problém. Nedokázala vydržet v klidu dýl jak hodinu. Právě proto bylo potřeba, aby energii někde vybila. Bylo to ve stylu tréningů taijutsu. Stala se opravdu rychlou a ohebnou. Někdo kdo jí nezná by si pomyslel, že její vrozenou schopností je spíš nadměrná mrštnost a ohebnost.V boji se strýčkem ale bylo jasné, kdo vyhraje, ale sranda musela být...Už od počátku byla tím nejšťastnějším dítětem a to se ani do teď nezměnilo a ani nezmění.


Dva životy, rozdílné chování...Ale stále JÁ.

Škola lidi mění, lidé lidi mění...Vše se časem mění a právě toto je hlavní téma této části jejího života. Když nastoupila do nižšího stupně, uměla jen bojovat tělo na tělo. Nedokázala využívat své schopnosti telekineze a proto i když máma, nebo strýček neměli čas, byla ochotna trénovat, cvičit. Hodně jí pomohl tréning sebekontroly, kde seděla hodinu v klidu a ani se nehla, poslouchala a vnímala okolí kolem sebe. Tímto výcvikem si zdokonalovala svou sebekontrolu jak na Chi tak i nad ovládáním telekineze, u které je trpělivost v začátcích taky třeba. Lidé co jí znaly by si mysleli, že žije pouze domácí život s rodinou, ale hledala i čas na tréning. Postupem času, respektive od desíti let na nižším stupni se vypracovala na žáka středního stupně. Aby ale mohla na zkoušky, musela alespoň trošku využít své vrozené schopnosti. Nemohla tam jít pouze s taijutsu, které sice uměla na její věk na jedničku, ale musela cítit tu sílu v sobě. Někdo by si řekl, že je blázen, že Ebi trénuje sebekontrolu a výdrž u něčeho zůstat, ale je to tak. Od běhání po meditace...Takto probíhaly skoro celé dva roky. Trénovala tak pilně a tvrdě, že posílila i svou výdrž, ale přehnala to. Když trénujete dva dny v kuse, s minimálním množstvím tekutin, odpadnete a přesně to se Ebi taky stalo. Když otevřela oči a viděla před sebou mámu, hned se usmála. Byla vděčná za každou minutku s ní, přeci jen i ona měla své povinnosti a vídaly se především doma a nebo když měla Ebi nějaký průšvih, tak v ředitelně. Po tom jak padla vyčerpáním dostala přísný zákaz překračovat své hranice, ale jít na to pomaleji. Ebi to ale stačilo. Učila se rychle a byla na fyzické zkoušky připravená, za to teorie vždy pokulhávala, tu se neučila příliš rychle. Zkoušky trvaly docela dlouho. Během nich Ebi děkovala za to, že její sebekontrola a výdrž jsou na takové úrovni, na jaké chtěla aby byly. Díky tomuto výcviku vydržela a zcela ovládla svou primární schopnost telekineze. Respektive dokázala již pohybovat menšími věcmi bez chyb. Stále ale musela používat pohyby rukou, které jí to usnadňovaly. Díky tomuto výcviku postoupila výš. Žák středního stupně. Máma na ní byla hrdá a strýčkovy se v očích blýskl plamínek strachu, samozřejmě ze srandy. Vždycky si rádi hrály a provokovaly se. Jakmile dosáhla této úrovně, zjistila že výcvik a čas jemu daný přináší nějaké ovoce. Avšak rodina se zanedbávat nemá...Právě proto omezila tréning na několik hodin denně, především v poledních hodinách, aby večery a vlastně i zbytek dne mohla trávit s maminkou, kterou milovala a strýčkem, který byl pro ní nejlepším přítelem, spolu s Argym. Rodinné chvíle přímo vyhledávala a na oplátku jí byl dán tréning, u kterého se občas i pobaví.





VZHLED, VĚCI A ZAJÍMAVOSTI


Ebi je poměrně malé postavy. Její vlasy jsou dlouhé a černé, většinou je má svázané do culíku. Co je na ní opravdu výrazné jsou její zoubky. Její tesáčky jsou o něco větší, sice je nemá jak upír, ale nemá k tomu daleko. Její úsměv je takový "vlčí". Má modré pronikavé oči, které zdědila po mamince, spolu s její povahou rebela. Ebi nosí také stále na krku přívěšek od maminky, který dostala už jako malá. Nikdy ho nesundává. Mimo jiné nosí u sebe i mobil a sluchátka a malou knížku vtipů, kterou vytasí v té nejlepší a nejžhavější atmosféře-většinou když na ní mluví někdo vážně. Další zajímovostí a nejspíš tou nejhlavnější je to, že Ebi má talent na zpěv. Opravdu moc krásně zpívá, ale stydí se, proto zpívá jen před mámou a nebo z donucení i na školních soutěžích.









SCHOPNOSTI


Zaměření: Ninjutsu

Schopnosti:
Ebi byla vystavena od mala výcviku taijutsu. Je na svůj věk velmi rychlá a především obratná, proto nemá problém se vyhnout ranám a naopak je zase oplatit. V boji se snaží přemýšlet, teda spíš předvídat kroky protivníka, i když v tom není tak moc dobrá, především kouká na soupeřovy kroky a snaží se s nimi v akci nějak vypořádat. V boji na blízko využívá především nohy, přemety a v mnoha případech i pěsti. Co se týče jejího boje tělo na tělo, má volný styl. Teď už k používání Telekineze. Ebi dokáže pohybovat s věcmi pouze gestikulací rukou, tudíž nedokáže pohnout věcí, aniž by na ní ukázala rukou. Dokáže hýbat drobnými věcmi, jako například křída, nějaké nože atd.

Klan: O´Connor

Vrozená schopnost: Telekineze

Vybavení:
Ebi nosí při sobě dva černé nože. Má ho k vážnějšímu boji a zastrašení nepřítele. Maminka je sice proti, aby Ebi u sebe nosila takové dvě ostré věci, ale dokud se nenaučí Telekinezi, bude je mít stále při sobě na obranu.
Nůž:
 

Body
Základní zaměření - Ninjutsu
Ninjutsu -5
Síla - 1
Rychlost - 3
Výdrž - 5
Chi - 4
Inteligence - 2






Naposledy upravil Abigail O´Connor dne Sun Aug 31, 2014 5:44 pm, celkově upraveno 6 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Lao Shen
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 29
Join date : 29. 04. 14
Age : 26
Location : Brno

PříspěvekPředmět: Re: Abigail O´Connor[Žák středního stupně]   Sun Aug 10, 2014 6:54 pm

1) Váha 30kg na 149 cm a ve 12 letech? Pokud nechceš být bojující anorektička tak to neprojde:)

2) Má ráda zvířátka, která dokáží mluvit? Tím myslíš papoušky a nebo je nějak psychicky narušená a slyší hlasy?

3)Si žák nižšího stupně což znamená že nemáš žádné schopnosti takže "Byla tu situace, kdy jednomu učiteli svou schopností levitovat s věcmi málem vypíchla oko křídou" tohle není možné ;)

4)Jelikož nikde nemáš, že trénuje nějaké bojové umění ani nic podobného tak asi nic ještě nebude teda umět ne?

5) Chybí ti tady ještě -
SCHOPNOSTI

Zaměření: (Ninjutsu, Taijutsu, Genjutsu)
Schopnosti: (V čem vaše postava vyniká.Veškeré bojové uměíní, které ovládá atd.)
Klan: (Skupina lidí kteří mají stejné DNA, schopnosti a další věci...doufám že každý ví co znamená "klan")
Vrozená schopnost: (Zvláštní a jedinečná schopnost vaší postavy. Tato schopnost je pouze ve vaší rodové línii. Je specifická pro vaši rodinu a všechny vaše techniky se potom odvíjejí od ní.)
Vybavení: (Jestliže vaše postava má nějakou zbraň. Cokoliv, klidně i lékárničku, napište to sem.)
Body: (Více v zde.... http://murim.forumczech.com/t3-bodove-hodnoceni )

Než budou tady ty body vyřešeny tak to neschválím ;)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Abigail O´Connor
Žák středního stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 43
Join date : 20. 04. 14

PříspěvekPředmět: Re: Abigail O´Connor[Žák středního stupně]   Mon Aug 11, 2014 10:22 am

EDIT  8) 

- popis telekineze v životopisu maminky (Georgia O´Connor) ;)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Admin
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 09. 04. 14

PříspěvekPředmět: Re: Abigail O´Connor[Žák středního stupně]   Mon Sep 01, 2014 4:06 pm

Ok povoleno Smile
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://murim.forumczech.com
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Abigail O´Connor[Žák středního stupně]   

Návrat nahoru Goto down
 
Abigail O´Connor[Žák středního stupně]
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
 :: Hra :: Murim :: Charaktery :: Afrika-
Přejdi na: