Aela Tanguy [Žák středního stupně]

Obecně: K lidem se chová, tak jak si podle jejího názoru zaslouží. Velice ráda ignoruje lidi kolem sebe, když je to rozčílí. Nerespektuje nikoho, pokud to není nezbytné – ani svého otce. Ráda lidem způsobuje bolest a vůbec jí nevadí, když se zraní ona sama.
Vlastně její povaha je více méně hodně proměnlivá.
Žák: Učení ji baví, i když to tak na první pohled možná nevypadá. Chodí ráda do knihoven, kde si může prohloubit své znalosti. Písemky zvládá skvěle. Z hlouby duše chce, aby na ni byl otec pyšný. Velice rychle se učí a své chyby neopakuje víckrát, než je nezbytné. Nerada však své znalosti předvádí před třídou, tak raději mlčí, než aby si o ní mysleli, že je to šprt. Ke spolužákům se chová tak, jak se oni chovají k ní. Nemá ráda, když někdo z nich fňuká, že jim to nejde. To má největší chuť jim jednu vrazit.
Dcera: Jako dcera je strašný rebel. Jelikož svůj život z velké části strávila s matkou, tak svého otce vůbec nezná. Dělá přesný opak, co po ní otec chce. Ve vážných situacích ho poslechne, ale pokud si myslí, že to až tak vážné není, tak ho neposlouchá. Má prostě svoji vlastní hlavu. Dělá vše proto, aby ho naštvala – to si myslí její otec, ale spíše jde o to, aby ho na sebe upozornila. Ještě pořád je na něj naštvaná, že musela jít k němu a nemohla zůstat se svou mamkou.
Při boji: Když dojde k boji, tak zahazuje svůj soucit. V nebezpečných situacích dobře využívá dovedností, které se naučila. Soupeře bere vážně, a když hrozí nebezpečí pro ni nebo její přátele, tak se silně zaměří na boj, aby tomu předešla.

Oblíbené: Nejraději má, když může být zavřená mezi knihami a studovat. Také ráda poslouchá klasickou hudbu, ale jen v soukromí! Mezi její další oblíbenou věc patří lízátka, čokoláda, marcipán a prostě všelijaké sladkosti. Nikdy by se nestalo, že by u sebe neměla zásobu něčeho sladkého. Když jí dojde, tak si nepřejte, být v její blízkosti, když jí hladina cukru klesne. Mezi její oblíbenou činnost patří stále provokování otce.
Neoblíbené: Nemá ráda namyšlené lidi a lidi, kteří kňourají, že jim prostě něco nejde. Nesnáší, když se někdo snaží ze sebe dělat chytráka a myslí si, že ji prokoukl. Také nesnáší různá jídla, je hrozně vybíravá
Věci u sebe: Různé sladkosti, peníze, vysunovací nožík.

Aela měří 158 cm a jako každý člen klanu má rudé vlasy dlouhé až po zadek a zelené oči. Obvykle nosí zelené bavlněné tričko s popiskem, které ji odhaluje břicho. Nosí hnědé volnější kalhoty, které přidržuje černý pásek. Na pásku jsou různé ozdoby tak, aby to různě cinkalo. Po kapsách má pořád nějakou tu lízačku či jinou sladkost. Na nohou má tenisky, které jsou její oblíbená obuv, protože jsou pohodlné a vynikající pro nakopnutí někoho či něčeho. Na ruce si natahuje síťované rukavičky černé barvy. A kolem krku si uvazuje šňůrku. Prostě vzhled, který se jejímu otci nelíbí.

Aela se narodila Kylianu Tanguymu a Noémi Theoroux. Jelikož byl Kylian ve věku, kde se nechce vázat, a Noémi mu neřekla, že s ním čeká dítě, tak odešel tam, kde mu bylo nejlíp.
Ze svých prvních pár let si nepamatuje nic. Ve třech letech nastoupila do mateřské školky. Musela tam být od rána až do pozdních odpoledních hodin, protože její maminka chodila do práce a nemohla si ji dříve vyzvednout. Ale víkendy většinou trávily spolu. Chodily na dlouhé procházky, které končily na hřišti. Její oblíbenou hračkou byla houpačka. Vždycky, když jí maminka houpala, měla pocit, že umí lítat. V posledním ročníku ve školce se do městečka přistěhoval nový kluk jejího věku. Jmenoval se Matt. Hned si padli do oka. Ve školce si hráli spolu a dokonce i ve svém volném čase, protože rodina chlapce bydlela vedle nich. Po dlouhých hrách v jejich zahradě pak leželi v trávě a vymýšleli různé historky. Milovala jeho fantazii, jak se stane astronautem a všichni poletí do vesmíru a podívat se na měsíc.
Jednoho dne do školky nepřišel. Celý den byla smutná. Až si pro ni maminka přišla, ptala se, ale odpovídala ji vyhýbavě. Nechtěla, aby její dcera věděla, že Matt trpěl vážnou nemocí a místo do školky ho museli odvést do nemocnice, kde za pár dní umřel.
Aela po těch dnech, kdy si nemohla hrát se svým kamarádem, byla jako tělo bez duše. Prostě jí chyběl kamarád, s kterým by sdílela dobrodružství. Jednoho dne, když tak ležela v trávě, za ní Matt přišel. Byla nadšená, že si ani neuvědomovala, že si ho jen představuje a ve skutečnosti tam není. Takto ho vídala pokaždé, když přišla na zahradu.
V šesti letech nastoupila do první třídy. Vůbec jí nepřišlo divné, že její kamarád Matt vlastně už nechodil do školky a teď nenastoupil do školy. Prostě jí to nedošlo a pořád si jeho přítomnost na zahradě představovala. Její maminka si všimla, že se chová divně a tak ji nenápadně sledovala. Po chvíli jí došlo, že si její dcera představuje svého nejlepšího kamaráda ze školky. Snažila se jí to nějak vysvětlit, ale neposlouchala ji. Prostě ho měla ráda a nechtěla se ho vzdát. Po překročení sedmého věku však pochopila, že je něco špatně. Zatímco ona rostla a vyvíjela své vědomosti, její kamarád zůstával stále stejně vysoký, jako byl v pěti letech, protože si ho nedokázala představit v jiném světle. Sice mluvil, jako by s ní chodil do školy, ale vzhled zůstával neměnný. Proto se rozhodla jít za svou mamkou a promluvit si s ní o tom. V ten den si dlouze promluvily a Aela konečně pochopila, jak se věci mají.
Věděla, že nemá cenu smutnět. Už znala pravdu a nic na tom změnit nemohla. Rozloučila se se svojí představou a začala opět žít.
Pustila se do učení s rozhodnutím, že se stane doktorkou. Ano, v takovém malém věku už věděla, co chce dělat po celý život. Známky nebyly jiné, než samé jedničky. Měla z toho radost. Sice jí pár žáku nadávalo do šprtek, ale i tak si našla nové, opravdové přátele, kteří její vášeň pro učení sdíleli. Jak rostla, rostla i její odvaha. Zastávala se lidí, jako bylo ona. Jelikož přemluvila mamku, aby jí zapsala do bojového umění, aby měla nějaký koníček, uměla dát pořádnou ránu.
Ve volném čase bloudila se svými kamarády po loukách a zachraňovala zaběhlá zvířátka. Občas se stalo, že si jedno či dvě malá zvířátka vzala s sebou domů a pečovala o ně. Její mamka nesdílela její vášeň a tak ji po pár dnech přemluvila, aby je pustila zpátky do přírody. Když to neudělala, sama je pustila. I přesto že u ní žádné zvířátko nezůstalo dlouho, pořád je tahala domů až do jednoho dne.
Přišla domů a místo obvyklého přivítání tam čekal nějaký ošklivý muž a mluvil s její matkou. Vypadal tak nějak chytrolínsky a rozhodně nebyl vtipný. Když se na ni podíval, naježily se jí vlasy v zátylku. Bylo jí řečeno, že byla přijata na elitní internát. Vůbec nechápala, co to má znamenat. Její matka vypadala taktéž překvapeně. Vždyť se přece domlouvaly, že si školu vybere pak sama. Nechtěla ji do ničeho nutit a ona už měla vybráno!
Začala se pro ni s neznámým mužem přít. Viděla na něm, že se snaží být milý i přesto, jak s ním mluví. Vzal ji za rameno a nehodlal se s ní už hádat. Prostě ji chtěl odvést třeba i s násilím. Jenže se Aela nechtěla vzdát. Vší silou ho kopla do rozkroku, využila příležitosti a utíkala za mamkou. Nechtěla od ní pryč, na žádný elitní internát. Prostě chtěla zůstat s ní.
Nakonec jí nic nezbylo, musela se rozloučit se svojí mamkou a odjet s tím už naštvaným mužem. Ani se mu nedivila, když zjistila jeho největší slabinu. Ještě než ji nacpal do auta, chtěla si sbalit věci. Bylo jí řečeno, že zatímco byla pryč, její věci jí sbalil. Vidina, že jí balí spodní prádlo, ji rozhodně vyděsila!
Někam ji odváželi. Rozhodně se chtěla dívat z okna a sledovat cestu, aby věděla, jakým směrem se má vrátit za maminkou, ale jaksi celou dobu spala. Probudili ji jen, když někde zastavili nebo se museli přesunout do jiného vozidla, ale pak hned usnula, aniž by se dívala, kde je nebo do čeho nastupuje. Prostě byla tolik unavená, že ji to zmohlo.
Pak mě postavili před nějakého chlapa a ten mi sdělil, že je můj otec!
První, co jí blesklo hlavou, bylo to, že je to pěkně děsnej sen. Štípala se do ruky, aby se probrala, propleskla se několikrát, ale stále tu před ní byl. Tohle rozhodně nebyl žádný zlý sen, ale děsivá skutečnost. Můj život se zhroutil jako chatrný domeček z karet.
Za zničení jejího dosavadního života a jejich snů, se rozhodla mu roli otce velice znesnadnit. Dělala všechno proto, aby ho naštvala. I přes to, že jediným místem, kde mohla žít, byl dům jejího otce, nepřestávala ve svém rebelství. Třeba by ji pak vrátil opět za mamkou.
Jenže to se nestalo. Místo toho musela chodit do školy, kde měla za úkol učit se. Co bylo nejlepší – v opačném slova smyslu – bylo to, že jejím učitelem byl její otec. Musela zvládnout něco, čemu říkal Rytmus. Neměla tušení, co to po ní chce. Ze začátku mu však dělala takové scény, které byly pravdivé. Prostě jí to nešlo a nehodlala se takovou pitomostí zabývat. Potajmu psala dopisy pro matku, jenže jí nikdy žádná odpověď nepřišla. Měla podezření, že její dopisy stopil její otec. Neměla však žádné důkazy, ale i pocit jí stačil, aby k němu cítila další nechuť.
Co se však časem nestalo. Po dlouhé době tréninku to slyšela, slyšela to ve své hlavě. To ji donutilo trochu pookřát nad svým otcem, ale rozhodně mu nehodlala skákat mu kolem krku. Proto cvičila svoji schopnost potají a otci pořád tvrdila, že je to nesnadné a už nic víc nezmůže. Nechtěla mu dát pocit, že je jeho milovaná dcera a všechno mu odpustí.
Do budoucna plánuje další pokus spojit se s matkou, možná se pokusí o útěk, aby si s ní mohla promluvit.

Schopnosti: Ještě, než se jí ujal její otec, chodila do školy bojových umění. Posléze, se dozvěděla, že nadání na taijutsu má v krvi. Se zbraněmi se ještě neučí a neví, na jaké se má specializovat. Zatím se zaměřuje na zlepšení své fyzické síly.