Restaurace "Vlčí tesák"

Předmět: Restaurace "Vlčí tesák" Sun Apr 20, 2014 7:30 pm

Pokud vás cestou městem zastihne hlad, není nic jednoduššího než navštívit proslulou restauraci Vlčí tesák, kde se vedle tradičních jídel dočkáte i mnoha specialit!

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Wed Sep 17, 2014 6:27 pm

Došla jsem do restaurace jako první a hned vybrala naše místo u proskleného okna na zahradu v rohu místnosti, kde jsem se usadila a začala si projíždět lístek. Když přišla paní dřív než strýček a máma, hned mě napadl jeden skvělej nápad.
"Dám si červené víno na mámin účet." Usmála jsem se na ní do široka a pak nastavila psí oči. Mámu tu znal každej a proto si mysleli, že to mám svolené a hned to šli připravovat. Já jen netrpělivě čekala, abych to stihla vypít dřív, než se tu někdo z těch dvou objeví.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Wed Sep 17, 2014 8:29 pm

Následovala jsem svou dceru v celku dalekém odstupu. Pozorovala jsem Andyho a jeho vážný, mlčenlivý výraz a přemýšlela, copak že se mu to stalo. Někdy takový býval, to byla pravda, ale obvykle si spíš dělal z okolí legraci, narážkami a sarkasmem nešetřil a jeho výraz rozhodně postrádal tu maličkou, přemýšlivou vrásečku, která se mu dělala na čele. Ráda bych se ho zeptala, ale někdy jsem si připadala, že ho svým neustálým staráním se, spíš otravuju, a tak jsem pevně stiskla rty a rozhodla se, že pokud přece jen bude chtít mou pomoc, zvládne si o ní říci sám.
Když jsem se posadila naproti Abi, teprve jsem si nějak uvědomila, kde to vlastně jsem a začala jsem se tvářit mnohem méně zbědovaně, a alespoň částečně vlídně. Andy ten tragický výraz zvládal za nás za oba. Vzala jsem si od Abi jídelní lístek a rychlým pohledem zhodnotila situaci, ale to už k nám cupitala paní se skleničkou vína na tácku. Naklonila jsem hlavu na stranu, když postavila sklenku před Abi, ale bez mrknutí oka se na ní usmála, přitáhla si jí k sobě a pomalu se napila.
"Hmmm dobrý ročník, děkuji.. dceři bude zajisté stačit nějaký ovocný džus." hodila jsem na ní významný pohled, ale moc jsem z toho nenadělala. Neměla jsem to ve zvyku. Asi jsem nebyla úplně klasický a vhodný příklad matky, ale Abi se mi zdála jako docela normální dítě, takže jsem to moc neřešila. Pohledem jsem znovu sklouzla k Andymu a podala mu lístek.
"Co si dáš ty..?"

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

V tejto chvíli mi hlavou blúdilo neskutočne veľa myšlienok. Pár zbytočných, pár dôležitých a mnou dlho i ignorovaných, ako aj pár takých, ktoré sa týkali priamo mňa či naopak sestry alebo Abi. Akosi som v tom zmätku však nevedel nájsť pozitívnu vec. Nebol som si istý, či ma tak vzalo to, čo mi povedala Gi doma, to asi nie, ale určite ma to aspoň trošku odklonilo na práve tieto myšlienky. A ja som sa im venoval bohužiaľ nejako príliš, čo sa ani mne samému nepáčilo, nie ešte rátať s tým, že si to všimnú tie dve. A nejakú výhovorku som v tomto momente fakt že nemal! Nakoniec som si len povzdychol a mlčky kráčal s ešte väčším odstupom než kráčala Gi od Abi. Bolo to síce trochu blbé, že ideme spolu a pritom kráčame desiatky metrov od seba, všetci traja, ale čo už.. možno to bolo v rodine alebo čo, keď sme tak spravili všetci. Dokráčal som po chvíli do reštaurácie a mlčky sa posadil ku stolu, vedľa nich. Rukou som sa podoprel o stôl a nahodil svoj síce obvyklý, znudený výraz, ale určite nie pri týchto príležitostiach. Čiernymi, sem tam na pohľad tmavo-modrými očami som preskakoval z jednej na druhú, nijak sa však nezapájal do rozhovoru, a to tu prosím stála už aj čašníčka, ktorú som si ledva aj všimol, musela sa až ozvať, čo si dám aj ja, aby som ju začal registrovať. Trhol som hlavou a na moment sa začal obzerať, o čo ide, načo mi to hneď aj doplo a krátko som sa pozrel na nápojový lístok. Chuť na niečo silné bola veľká, ale..
"Postačí mi cola.." Zamumlal som po chvíli a zas na moment vypol, keď som sa duchom zneprítomnil na pár chvíľ. Znova ma prebrali až slová, tentoraz od Gi, ktorá sa pýtala, čo si dám. Bez slova som si lístok od nej vzal, položil ho pred seba a otvoril na prednej strane. Okrem desiatok jedál som však začal sledovať aj ceny, po dlhom čase som si nechcel objednať nič drahé, ako vždy doposiaľ. Rád som totiž jedol špeciality, pokiaľ som ich neplatil, heh.. A tak som začal pomaly listovať. Prvá, druhá, tretia strana za mnou.. stále som však nereagoval a skôr to mohlo pripadať, že si len pozerám obrázky na pozadí než vyberám jedlo. Viac nenápadný už byť nemôžem. Zamračil som sa a pretočil hneď aj na náhodnú stranu. Na nej som buchol ukazovákom na náhodný názov a sklonil sa tvárou bližšie, aby som nazrel na to, čo som si vybral.
"Hmh.." To jediné zo mňa vyšlo, keď som sledoval obsah pizze č. 8, na ktorú som ukazoval. Chvíľu som takto strávil, nijak sa ani nehýbal, skôr zas len hypnotizoval časti, ktoré tvorili písmená a tie zas slová, načo som sa nútene usmial, čo aj šlo vidieť, pripomínalo to skôr môj ironický úškrn a obrátil som sa ku čašníčke.
"Osmičku.." Ukázal som jej v lístku, čo presne mi majú doniesť, načo som lístok posunul naspäť ku Gi. Pri tej príležitosti som ju zbehol pohľadom, nezabudol si zase pomyslieť, že má sakra krajšie oči než ja, a že to samozrejme nie je fér!, načo som pohľad odvrátil a znova si naoko znudene oprel hlavu rukou o dosku stola. Dlaňou som si trošku opieraním ťahal líce, takže to mohlo vyzerať, že sa i usmievam, takže som dúfal, že to bude stačiť na to, aby som nemusel vysvetľovať tú svoju zamyslenosť. No ako som tak rátal, čoskoro ju určite vyriešim! Napadalo ma totiž už mnoho vecí, ako sa s tým pobiť. A ani jeden sa nezdal blbý, takže som dúfal, že to minimálne ospravedlní pár vecí, než len odstráni tento môj stav. Len kvôli tomu som to totiž isto nerobil...

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 10:12 am

Byla jsem vazne rada, ze to te cisnici netrvalo tak dlouho, ale jakmile mi to prinesla, prisedla si máma a hned si vino privlastnila. Nahodila jsem zprva psi ocka, ale jahodovej dzus bych neodmitla. Hned jsem si ho obednala. Strycek prisel vlastne chvilku po mamce, ale jeho optimistický vyraz, na ktery jsem byla zvykla ve sve pritomnosti jsem nespatrila. Chvilku jsem bloumala nad tim, nad cim asi premysli, ale zacali se objednavat jidla a tak jsem myslenkama musel ajinam.
"Ja si dam spagety...ummm...cislo 23." Usmala jsem se a pan za barem mi hned podal jahodovy dzus a a jidlem se dekalo zatim na mámu. Pohledem jsem pak zamiri, a ke strejdovy a pak zase na mamu.
"Proc se tvari jak mrtvolka? Ze jsi mu dala vychovne poucky, vid?" Do siroka jsem se usmala a pak koukla z okna. Bylo hezky a ja si promyslela zaroven svou dlasi otazku. Pohledla jsem na to vino a pak na mámu.
"Muzu si aspon cucnout?" Nashledoval muj psi pohled se sklenyma velkyma modryma ocima rovnou do tech mamincinych.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 12:09 pm

Očima jsem přejížděla po jídelníčku jako bych ani nevnímala, co vlastně čtu. Pravda, bylo mi to docela jedno, navíc jsem věděla, že skončím u staré dobré klasiky, tak jako mnohokrát předtím. Na rozdíl od zbytku rodiny, jsem nerada přijímala změny a bohužel se tohle mé chování promítlo i ve stravování. Počkala jsem si, až si oba objednají a pak sama ukázala na malý, barevný obrázek. "Čtrnáct, prosím.." pousmála jsem se vděčně a sledovala paní, jak se kolébá zpátky do kuchyně.
Pak jsem se otočila k Abi a naklonila hlavu na stranu, přičemž jsem pohledem chvíli zaujatě pozorovala Andyho. "Hmmm možná.. ale to by se snad netvářil tak tragicky." maličko jsem se ušklíbla, jak jsem to měla ve zvyku a napila se vína. Zprvu mě sice překvapilo, že tentokrát mě v té alkoholové, třebaže lehké, chvilce bráška nechá, ale nejspíš po tom včerejšku neměl na pití chuť, nebo mu ta jeho zachmuřená nálada vlezla na mozek, kdo ví..? Každopádně s colou mi přišel zase jako malej bráška.
Když ke mě nakonec Abi upřela ty psí očka, povzdechla jsem si a přisunula k ní skleničku. Z vlastní zkušenosti jsem věděla, že co se člověku zakáže, chce dělat dvakrát tak usilovně a u Abi tohle nepsané pravidlo platilo už od malička, takže by se pravděpodobně někde ztřískala, čehož jsem se obávala. Jednou to přijde, to jsem věděla, ale čím déle to bude, tím lépe pro nás pro všechny.

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Mlčky som tam naďalej posedával a očami preblikoval z Gi na Abi a zase nazad. Registroval som i ich pohľady, skúmavé pohľady, akými ma sem tam prebehli no nejako som to ignoroval. Fakt som tam sedel ako kôpka nešťastia.. a pritom mi napadali už veci, ktoré boli pozitívne! Teda, z istého uhla pohľadu. Tak či tak by ma to ale malo už dávno prejsť. Mal som dostať pizzu, to bolo pre mňa ako pre dieťa koláč! Chýbalo tomu možno už len niečo.. silnejšie na pitie, prípadne cig-... No jasné! Spustil som ruku od tváre, čím som sa prestal opierať a vystrel som sa. Pohrabal som sa vo vreckách v nádeji, že nájdem aspoň jednu cigaretu, no nič také sa nestalo. Kukol som preto na Gi a mlčky sa na ňu akoby prosebne kukal. Na druhú stranu, nie som si istý, či bolo dobré si teraz pýtať cigaretu, keď už Abi skúšala i víno. Ešte by ju napadlo skúsiť aj toto a bolo by! Nakoniec som sa ešte poobzeral po lístku a zas sa vrátil pohľadom ku sestre. Tej som tak nenápadne naznačil obočím, že niečo chcem a zároveň len letmo poukázal prstami na cigaretu. Netipoval som, že bude mať, vlastne som ju s cigaretou nevidel už nejaký čas, ale ktovie! Náhoda by mi mohla priať! A mňa to väčšinou vždy upokojilo, síce to na zdraví nepridá, ale.. no.. snáď ma to raz prejde, no! Nuž a ostal som teda zatiaľ kukať na Gi, či ma prekvapí pozitívnou odpoveďou alebo nie. Colu som zatiaľ ignoroval, keď mi ju aj doniesli, vlastne som teraz bol ako nemý, pretože som nič nepovedal a Gi len poukazoval na to, čo chcem. Netušil som síce ani to, či mi jedna cigareta hneď vyčaruje úškrny na tvári, ale u mňa to bolo i celkom možné.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 7:30 pm

Vzala jsem sklenku do ruky a trošku si cucla. Hned po tom jsem změnila obličej do šklebu a podala to zpět mámě. "To je odporný, jak to můžeš pííít!" Rychle jsem to zapila džusem a pak celou dobu pozorovala strýce. Ty jeho tiky očima byli fakt...divný a trošku úchylný, když to dělal na mámu. Zvedla jsem jen nechápavě obočí a pohlédla na ně oba. "Hele, jak jsem říkala že chci někoho dalšího do rodiny, tak incest nepodporuji." Zakroutila jsem vystrašeně hlavou a doufala že ty strýčkovy signály neznamenaly toto. No to chraň bůh! Ještě bych musela shánět číslo na chirurga, nebo spíš na někoho, kdo se živý kastrací...I když, tyto myšlenky jsem hned vypustila, neměla jsem ráda toto téma, ne! Fakt ne. S povzdechem jsem koukla na hodiny a pak zpět na ně. Potřebují partnera a partnerku! Hned po mé myšlence sem přišla číšnice, jestli máme všechno a já jen zakroutila hlavou a zastavila jí dřív než chtěla odejít. "No, děkuji. Víte, tady můj strýček pořádá menší oslavu před školním rokem. Vypadáte asi zhruba ve stejném věku jako on a hledá co nejvíc lidí. Nechtěla by jste se přidat?" Číšnice se jen zastavila a koukala na mě s údivem a kam s rudými tvářemi koukla na strýčka. Já udělala totéž, jen jsem se na něj koukala s výrazem...Teď máš šanci! Taky jsem radši koukla na mámu a do široka jsem se usmála s mrknutím. Muhahaha a má to!

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 7:46 pm

S širokým úsměvem jsem si od Abi vzala zpátky skleničku a s pokýváním došla k názoru, že ještě nějaký ten rok mi vydrží nedotčena škodlivostí alkoholu. Když jsem znovu upíjela, pohledem jsem se zaměřila na Andyho a naklonila hlavu na stranu při těch jeho gestech. Pravda, chvíli mi trvalo, než jsem jakž takž pochopila, co po mě chce, ale naštěstí jsme byli sourozenci až příliš dlouho, no to už přišla Abi a její nepochopitelná věta. Otočila jsem se na ní a pozvedla tázavě obočí.
"Víš vůbec, co to slovo znamená..?" zakroutila jsem hlavou pochybovačně a stočila pohled k bratrovi. S povzdechem jsem se usmála, uznávám, že někdy dokázala být naše společnost poněkud únavná a nebyla jsem si jistá, jestli právě způsob, jaký Abi zvolila, ho spíš nenaštve ještě víc. Snad právě proto jsem se slitovala a z kapsy kalhot začala tahat krabičku, když Abi zastavila tu servírku a spustila na ní ten výmysl. Zkoprněle jsem se dívala na ni, na ženu i na Andyho a čekala, kdo první koho zmlátí, ale nakonec mi zacukaly koutky a já se začala nekontrolovatelně smát. To dítě bylo přímo postrach! Rozhodně jsem nečekala, že bude tomu chudákovi dohazovat kdejakou ženskou, kterou potká. To si vážně nezasloužil. Nicméně nechala jsem reakci na něm a s výrazem alá: Je mi tě vážně líto, jsem k němu přisunula celou krabičku. Dala bych si taky, ale na rozdíl od něj jsem ještě pořád byla matka...

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Kým mali Gi dojsť moje signály, ktoré som len nechcel povedať na rovinu, čo by síce bolo asi lepšie!, zatiaľ som si len od chuti odpil z coly. V tom momente sa však ozvala Abi a jej poznámka akurát pri tom, ako som pil, ma donútila sa začať dusiť i tou trochou tmavej tekutiny, ktorú som pil. Pohár som hneď odtiahol a päsťou si začal slabo búchať pod krk, pričom som ostal až červený z toho dusenia. Občas som až žasol nad tým, čo tie dnešné deti už poznajú! A vôbec, ako sa len mohla dopracovať k tomuto?! Krútiac však iba trošku pobavene hlavou som Abi krátko sledoval, načo som sa pokúsil napiť po druhý raz. Ani tento pokus však nebol úspešný. Nielen, že som sa dozvedel, že ja robím párty.. a to fakt nemusí dopadnúť dobre! .. ešte som aj zistil, že mi ten krpec práve niekoho dohadzuje.. na verejnosti! Prvú babu, ktorá bola po ruke! Znova po tom, čo som sa prestal dusiť colou, som pozrel na Abi, tentoraz ale s výrazom "si robíš srandu?". Chvíľu som ju takto hypnotizoval, jasne som nebol už ani len tak slabo pobavený, načo som otočil hlavu k čašníčke. Keby tak aspoň Abi mala nejaký lepší vkus..
"Čím viac ľudí, tým lepšie." Zamrmlal som nezaujato, skôr ľahostajne, akoby sa ma to nejak veľmi netýkalo. A veru aj hej! Obzvlášť teraz som nemal chuť riešiť baby, obzvlášť nie priemerné, náhodne zvolené a nie-sebou-vybrané. Aj keď.. ešte aj moje slová boli mylné, radšej som používal verziu, ktorá znela "čím viac ľudí, tým väčší bordel", ale.. to by asi neznelo dobre viacerým prítomným. Bez slov som sa následne postavil, vzal si krabičku cigariet od Gi a vykročil od stola von, pred reštauráciu. Vnútri sa nefajčilo, čiže mi ostávalo len oprieť sa o stenu vonku a tam si vychutnať, čo som potreboval. Za normálnych okolností by som sa asi len zasmial na tom chabom pokuse dohodiť mi tú čašníčku, ale práve teraz to nebolo najvhodnejšie. Ešte k tomu som musel rozmýšľať nad oslavou.. pfe, k tomu nájdem chuť tiež hádam len vtedy, keď sa pri vymýšľaní nebudem môcť krotiť! Inak to asi padne buď na Gi alebo padne úplne. To už ma ale teraz netrápilo, vytiahol som si vonku cigaretu, pridržal perami a zapálil si. Krabičku i zapaľovač som vrátil do vrecka a hneď si potiahol, vyfúknuc po momente dym a privrúc oči. Keď už som mal, čo som zatiaľ chcel, vrátil som sa myšlienkami k tomu, čo sa udialo pri stole a len slabšie sa tomu znova pousmial. To keby niekto nakrúcal, mal by do pár mesiacov natočenú komédiu, ktorá by tromfla veľa iných filmov. A to bez žartu!

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 8:38 pm

"Noo, když někdo z rodiny se navzájem miluje víc než v rodinném poutu, ne?" Nadzvedla jsem obočí a čekala na reakci. Mámina reakce byla pro mě "nečekaná", vlastně jsem jí očekávala a proto jsem i já musela zadržovat smích. Konečně si odpykal tu zmrzlinu, i když ne úplně tak, jak jsem si představovala. Po té co odešel kouřit se na mě číšnice vražedně podívala a zase odešla. Já sklouzla na židličce trošku níž a snažila se, abych byla doslova neviditelná, tuto schopnost jsme však neovládali. Mezi tím co si šel strýček zapálit, jsem se koukla na mámu a trošku zkřivila obočí.
"To asi nebyla vhodná chvilka na žertíky, že?" Ten jeho pohled mě docela nepotěšil. Čekala jsem od něj jen nějaký smích, místo toho to vzal takto a to byl nezvyk. S povzdechem jsem si opřela hlavu rukou o stůl a začala se koukat z okna někam pryč. Hmmm...co mu je.... Povzdechla jsem si a pohled z okna jsem přemístila na mámu, kterou jsem nespustila z očí, ani nevím proč, prostě jsem na ní pořád koukala.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Sep 18, 2014 9:13 pm

Je pravda, že jsem se přestala smát ve chvíli, kdy Andy utrousil tu poznámku. U něj se těžko něco odhadovalo, dokázal se tvářit všelijak, ale myslet si u toho něco docela jiného. Doufala jsem, že ten Abiin žertík ho skutečně nevytočil, i když ve chvíli, kdy se zvedal, vypadal přinejmenším nespokojeně. Toužebně jsem otočila hlavou za ním, ale jednak chtěl být nejspíš sám, soudě podle výrazu jeho tváře a jednak jsem nechtěla dělat podobné věci tak nápadně, jako by to bylo v tomhle případě. Kde pak, až jindy!
"To ano, ale můžu tě ujistit, že já a Andy se milujeme prostě jako bratr a sestra. Paradoxně nás nejvíc spojili naši milující rodiče." při těch posledních slovech jsem se posměšně ušklíbla. Dokonce ani teď, po všech těch letech, kdy jsem matku ani otce neviděla několik let, jsem jim stále nedokázala odpustit. Ani sebe, ani Andyho..
Chvíli jsem mlčela a jen civěla ven z okna zamyšlená sama nad sebou. Mé oči sem tam zalétli směrem, kterým Andy odešel, ale pak jsem se otočila k Abi. "Asi ne.." uznala jsem tiše, ale pokusila se o úsměv. Nakonec jsem si provinile skousla spodní ret a pohlédla na ni tázavý pohled. "Myslíš, že jsem to udělala já tou poznámkou..?" už od mala jsem považovala její názory za důležité a navíc, kdo jiný kromě mě znal Andyho tak dobře jako ona..?

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Po celý čas som sa opieral o stenu, jednu ruku držal vo vrecku a druhou si pridržiaval cigaretu, z ktorej som poťahoval a po každej chvíli poklepával, aby som sa zbavil popola. Očami som pritom sledoval cestu pred sebou a rozmýšľal som, prečo som to radšej nenechal a proste si len znova neužíval čas s tými dvoma. Asi by to ale nešlo tak ľahko, než by som čakal. Bolo by to skôr potláčanie a chytilo by ma to neskôr. Otrava.. Prekrútil som očami a naposledy potiahol z cigarety, načo som špak hodil na zem a chodidlom ho uhasil. Následne som sa obrátil a vrátil sa do reštaurácie, s tým hneď aj ku stolu k tým dvom. Posadil som sa, krabičku položil na stôl a odsunul ku Gi a lakte som oprel o dosku stola. Prsty som si preplietol a oprel si o ne bradu, uprúc oči tentoraz na Abi.
"Oceňujem tvoje dodržanie slova a pokus o dohodenie, ale nabudúce mi núkaj aspoň menej ploché a nevšedné baby.. inak sa na tom čoskoro prestanem baviť." Prehovoril som k nej, iba zľahka sa pousmial a mrkol na ňu očkom. Bola to akási moja podmienka, načo som od nej stiahol pohľad a odpil si z coly, už konečne bez problémov s prehĺtaním. Očami som následne prešiel ku Gi a tentoraz sa zatváril ospravedlňujúco.
"Pripomeň mi, aby som ti doma niečo pripomenul.." Poznamenal som trochu do žartu, zároveň sa to však malo týkať aj toho môjho správania. Bolo na čase to teraz nechať tak a doriešiť to potom, keď to bude i vhodnejšie. Ani ja by som totiž nechcel mať v skupine niekoho, kto vytvára len depresívnu náladu. A keďže som už dve dôležité veci vyriešil a tiež som aj objavil znova úsmev, snáď už to pôjde v pohode. A čo sa týkalo čašníčky či párty.. no, čašníčka mi bola ukradnutá viac, než párty. Tak by som to asi ukončil. Aj keď som zároveň dúfal, že to nebudem musieť ukončovať viackrát. Natiahol som ruku ku zapaľovaču s rozhodnutím, že kým mi dôjde jedlo, budem sa babrať aspoň s ním. A to tak, že som ho aktuálne začal zapínať a zas vypínať. Gi snáď nebude vadiť, keď jej ho trochu miniem. Doma som ich mal kopu, mohla si len vyberať! A to nie iba podľa farby, ešte aj podľa druhu, štýlu a podobných vecí. Občas mi napadlo, že by to bolo pekné ako zbierka, ale následne mi zase aj napadlo to, že by bola škoda ich nepoužívať. Takže čo ma tam po zbierke..

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Fri Sep 19, 2014 11:52 am

Kývla jsem na mámu na náznak, že chápu. Přeci jen, snažila jsem se spíš o ironii, kterou bych mohla poznat jen já, protože jsem to řekla vážně, ale skutečně šlo jen o pobavení, které se jistým způsobem zvrtlo. Napila jsem se jahodového čaje a po maminčiné otázce jsem na ní opět upřela oči a zamyslela se.
"Umm...nemyslím si, že by se mu kvůli menší podpichovné poznámce změnila náladu na depresi. Spíš si myslím, že ho něco trápí, měla by jsi s ním nejspíš promluvit." Usmála jsem se na ní a v tom přišel i strýček. Jen jsem kývla hlavou na jeho přání a trošku se pousmála. Po chvilce nám přinesli i jídlo. Napadlo mě, že by si to mohli vyříkat hned teď a strejda to možná nechtěl rozebírat předemnou, nevím. Stoupla jsem si koukla na mámu. "Ještě si skončím na záchod." A odklidila jsem se od stolu rovnou chodbičkou s názvem...cool, mega, super, ultra famózně zrekonstruované WC.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Wed Oct 08, 2014 6:23 pm

Se zamyšleným výrazem jsem sledovala Abi. Sotva domluvila, naklonila jsem hlavu na stranu, chvíli přemýšlela a pak souhlasně kývla hlavou. "Asi máš pravdu.. promluvím si s ním." znělo to víc vážně, než jsem měla v úmyslu, nejspíš proto, že mi na tom, jako na všem co se týkalo Abi i Andyho vždycky záleželo. Občas jsem se divila, kam se vytratila ta lehkovážnost z mého bývalého života.
Když se vrátil Andy, trochu bojácně jsem na něj pohlédla. Upřímně jsem ani v nejmenším nečekala, že by ho to přešlo, ale podle toho, co Abi řekl, byl zase zpět ve svém starém dobrém já. Musela jsem se usmát, když hlavní věcí, kterou musí jeho nová přítelkyně mít, je odpovídající hrudník. No jo, můj malej bráška byl zase zpět.
Sledovala jsem ho s lehkým úsměvem a tiše přikývla na jeho větu mířenou na mě. Byla jsem ráda, že je zase vše v pořádku, ale to neznamenalo, že jsem to sním nechtěla dořešit. Sotva nám donesli jídlo, Abi se zvedla a odešla pryč. Tiše jsem ji vyprovázela pohledem, než jsem vzala vidličku a strčila do pusy zlatavou hranolku. Pak jsem vzala krabičku, co se osaměle válela na stole a s povzdechem ji strčila do kapsy. Záviděla jsem Andymu, že si může dělat, co chce.
"Takže.." obrátila jsem svou pozornost právě ke svému bratrovi. "Všechno v pořádku..?"

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Naklonil som hlavu a sledoval odchod Abi, práve v momente, čo prišlo jedlo. Zvláštne, skôr by som čakal, že práve teraz by sa ani nehla, ale čo už. Mykol som si nad tým ramenom a pretočil pohľad ku svojmu jedlu, tlesknúc si dlaňami o seba a so slabým potiahnutím kútika. Čas hodiť do seba niečo, čo neobsahuje alkohol a nie je to nápoj! Tesne predtým ma však zastavila otázka ségry, či je všetko v poriadku. Bez pohybu, s rukami stále spojenými pred tvárou, som ju len mlčky chvíľku pozoroval.

"Iste." Odvetil som na pohľad sucho, pričom som sa bez ďalších slov chytil do rúk príbor a odkrojil si kúsok z jedného trojuholníka pizze. Iste, vždy som to jedával rovno rukami, ale teraz to bolo horúce! No.. možno až príliš opatrne, slušne a vychovane som si onen kúsok vložil do úst a stále pritom sledoval ségru, i s tým suchým pohľadom. Teraz to však bola už len čistá, nevinná a vlastne i zbytočná hra. To sa i hneď prezradilo, nakoľko som to takto nevydržal a začal sa uškŕňať sám na sebe. Takéto narábanie s jedlom mi prišlo až príliš stupídne!
"Heh, malo by byť niečo..?" Spýtal som sa už značne príjemnejším tónom, pričom som nadvihol obočie a podoprel si rukou hlavu, kým druhou rukou som držal vidličku a tou ďobal do načatého kúska pizze. Asi ma nebavilo ani len začínať príborom, chcel som počkať kým to trochu vychladne a potom sa do toho pustiť tak, že tu po nej nezostane ani stopa. Za posledné dni som toho moc nejedol. Môjmu telu síce neprospeje ani takéto mastné jedlo, veď by som sa mal udržovať vo forme a zdraví pred začiatkom roka! Ale.. no.. kto by si odoprel takúto pochutinu?! Stále som ale samozrejme pozoroval Gi a tak veselo sa na ňu už usmieval. To ona teraz vyzerala nejako starostlivo.. prečo to nevyužiť!
"To ty vyzeráš, že by si potrebovala jednu zapáliť a nahodiť úsmev." Poznamenal som kývajúc hlavou, akoby moja depka vôbec neprebehla v ich prítomnosti, vlastne, akoby nikdy a nikde neprebehla! Ale to už bol jasný náznak toho, že je moje ja späť, čo však neznamenalo, že neplánujem čosi s Gi prebrať. Ale nie tu.. teda, šlo by to aj tu, prečo nie! Problémom bola asi len moja lenivosť riešiť niečo teraz..

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Wed Oct 08, 2014 8:37 pm

Vidličkou jsem loudila po talíři a z jednotlivých hranolků stavěla nejrůznější věci, které nejspíš existovali pouze v mé hlavě. Periferním pohledem jsem sledovala Andyho a tu jeho dětskou radost, což i mě donutilo zvlnit rty do úsměvu. Některé věci se zkrátka nemění. Co mě zarazilo, byl až ten tón, jakým mi odpověděl. Zamračila jsem se na hranolky ve svém talíři a jedním cvrnknutím rozehnala všechny kousky po talíři. Mlčky jsem sledovala, jak jí s nakloněnou hlavou k pravé straně.
"Já nevím.. to by jsi měl vědět ty." odvětila jsem zamyšleně, i když pořád poněkud vážným tónem, vzhledem k tomu, že jeho intonace už se pohybovala v daleko přijatelnějších rovinách. Hlavou se mi honilo tisíc věcí a všechno mi přišlo moc zamotané a já sama byla moc unavená, nebo možná líná, abych jednotlivé myšlenky luštila a rozplétala. Dneska se mi prostě nechtělo, i když mě to stejně nejspíš nemine. Vzdychla jsem a podepřela si hlavu rukou.
Nakonec jsem se ale usmála a zvedla k němu oči po jeho poslední větě. "Jednu..?" pronesla jsem s ironickým úšklebkem. Nezastírám, že mi chyběl můj starý, nespoutaný život. Někdy jsem tajně toužil, abych nenápadně k ránu do domu lezla oknem já a ne můj bratr. Ale já si už dávno vybrala, kde mám své místo. Nicméně jsem si tu jednu cigaretu plánovala sotva bude Abi z dosahu.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Wed Oct 08, 2014 8:54 pm

Po nějaké době jsem došla ze záchodu. Co jsem tam dělala tak dlouho? No, jednoduše jsem doufala, že na to nikdo nepříjde. Vytopit záchody nejspíš nebyl nejlepší nápad. Ale on to vlastně ani nebyl nápad! Bylo to omylem. V klidu jsem si sedla ke stolu, koukla na mámu a strýčka, kteří už jedli a proto jsem i já vzala vidličku a hned si na ni namotala špagety. Dřív než jsem ale dala sousto do úst, začala v restauraci panika, kde všechen personál běžel k záchodům. "Kdo urval ten kohoutek!" V hlavě mi začalo poletovat několik panických myšlenek, ale na pohled jsem se jen podívala na mámu, pak na personál a nechápavým pohledem dala do pusy sousto špaget. Prostě styl "já nic, já muzikant" vážně to vypadalo hodně věrohodně. S pusou od omáčky jsem se na ně usmála. "Víte...přemýšlela jsem o jedné věci." Olízla jsem si pusu, ale z tváří mi pořád omáčka nešla dolů, ani jsem si jí nevšimla, ale to byl detail. Trošku jsem si povzdechla a pak zase nasadila svůj jemný úsměv. "Bavila jsem se s kamarády a...Eh, vím že nejspíš budu chtít moc, ale..." Dřív než jsem to stačila doříct za mnou přišel barman. "Netušíte kdo to udělal?" Přivřela jsem oči, promnula si spánky a zakroutila hlavou. Vytopený WC...no fakt bych nechtěla. "Nooo...byla tam nějaká paní, ale nevšimla jsem si jí, už jsem byla pryč a ona šla zrovna k tomu kohoutku..a...no víte, jak to chodívá."

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Neuniklo mi samozrejme jej rozhodenie stavebnice z hranoliek, ktorú si tam nenápadne tvorila. Jo, moja hra zabrala presne tak, ako sme na to my obaja zvyknutí. Jeden druhého provokujeme a potom to dopadá takto! No ale čo už, ďalšia vec, ktorá sa u nás aspoň zachovala už od mala. Síce vtedy som ju tak neprovokoval, ale i to prišlo, keď som dorazil na školu. Teraz som ale skôr pozoroval, že tá moja divná nálada nejako preskočila na ňu. Asi nie tak úplne, ale čiastočne určite.
"No, ja viem to, že bude určite príjemnejšie teraz nič neriešiť. Čo ty na to?" Navrhol som s pobavením a okúsil, či už pizza trochu vychladla, ale žiadne príjemné prekvapenie sa zatiaľ nekonalo - musel som ešte čakať pár chvíľ. No aspoň som sa mohol plne venovať Gi, neviem aký výsledok by malo, keby jej tu rozprávam s plnými ústami.
"Jednu, možno dve-tri.. neviem ako veľmi si ničíš pľúca pri nervoch, mne obvykle stačí jedna dávka." S úškrnom som uviedol príklad a celú si ju obzrel, teda, pokiaľ mi to dovoľoval stôl a ostatné veci. Napadlo mi, že raz za čas by aj ona mohla asi vypadnúť tak ako ja, vrátiť sa s opicou a jednoducho bez akejkoľvek triezvej spomienky na predošlé hodiny. Samozrejme, opica nie je príjemná, ale myslím, že ona tento stav poznala veľmi dobre a skôr či neskôr takto bude musieť vypnúť. Prípadne nakúpim plnú riť vína a večer pri poháriku s ňou v kuchyni alebo obývačke neskončí len jedným pohárom! Alebo.. jednou fľašou.. to sa už uvidí, ktovie, aká jej zostala v pití výdrž! Teraz som tento nápad ale nechal ležať v podvedomí, kým ja som natiahol ruky k jej hranolkám a do každej ruky si medzi prsty vzal po jednej. Tými som sa natiahol k jej ústam a končeky hranoliek jej priložil ku kútikom pier, ktoré som jej nimi podvihol, čím som jej vytvoril úsmev.
"Mám taký pocit, že tentoraz ty budeš potrebovať vypnúť a pomôcť, nie ja." Usúdil som nahlas, len veľmi nenápadne čosi naznačujúc, načo som jednu hranolku od jej úst odtiahol a hodil si ju do úst. Tou druhou som prešiel ku stredu jej pier a tak slabo do nej ďobol, aby otvorila ústa. A to aj keby nemala na hranolku chuť! Inak by som ju tu doďobal a to by zrejme na verejnosti nebolo obvyklé! Takže mala v podstate na výber, aj keď o tom mohla len tušiť. Plány sa však trochu zmenili, keď došla Abi a zároveň zmizla polovica personálu. Teda, aspoň toho, ktorý bol na dohľad. Začal som sa obzerať a hádať, čo sa asi tak zas stalo, načo som len prehodil pohľad na Abi a začal sa priblblo uškŕňať. Nemusel som ani hádať, tušil som, že niečo vyparatila, no nič k tomu som nepovedal. Len som ju sledoval a tváril sa stále rovnako, vedel som totiž, že bude možno prúser, ktorý to tu však aspoň trochu oživí! Síce Gi vyrobí len ďalšie vrásky na čele, ale.. tie pôjdu dole neskôr, mno! Hoc ma zaujímalo i to, o čom Abi začala rozprávať, čosi o tom, že bude chcieť veľa, ale nedokončila to. Mno, toto bola už sestrina parketa, ja som len zakryl ten úškrn, keď k nám dorazil barman a ostal som v snahe začať normálne jesť, aj keď popravde mi bolo čoraz viac a viac do smiechu...

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Oct 09, 2014 7:04 am

Znovu jsem začala stavět vidličkou jakousi pyramidku, tvářila se u toho při nejmenším myšlenkami někde mimo tuhle restauraci, no když na mě Andy promluvil, vzhlédla jsem k němu a slabě kývla hlavou na souhlas. Pro tentokrát se mé rozpoložení dalo nazvat vděkem. Vlastně mě celkem unavovalo stále něco řešit a to ještě ani nezačal školní rok. Abi mě zaměstnávala na plný úvazek a o Andyho jsem pro změnu měla v jednom kuse strach, ale teď jsem seděla tady, na Abi čekal talíř špaget a brášku jsem měla bezpečně pod dohledem, takže jsem se rozhodla kašlat na ostatní a prostě vypustit.
"Dřív jsem si to dávala, protože jsem mohla. Teď, protože nesmím.." uvědomovala jsem si, jak zoufale to zní, takže jsem se jen sarkasticky usmála, jak jsem to mívala ve zvyku. Dál jsem se ale tvářila přinejmenším vážně. Teprve až ve chvíli, kdy jsem byla donucena k tomu hranolkovému úsměvu, jsem se vrátila ke své staré dobré nerozhoditelné pohodě. Poslušně jsem otevřela pusu, nenechala jsem se dvakrát pobízet a hranolku slupla jak malinu. Spokojeně jsem se usmála.
"Zatím na tom tak kriticky nejsem." dodala jsem nakonec se smíchem. "Díky.."
Sotva se vrátila Abi a nastal všeobecný poplach, zbystřila jsem a ostře se na svou dceru podívala. "Abi.." zabručela jsem tiše a výhružně, protože stejně jako bylo všechno jasné Andymu, byla jsem doma i já. Nikdy nebyla náhoda, když se něco dělo a Abi se u toho tvářila jako andílek.
Sledovala jsem, jak dorazil číšník. Věnovala jsem mu zářivý úsměv, ale sotva odešel přimhouřila jsem oči a propalovala pohledem černovlásku. "Urvala kohoutek,.. tys urvala kohoutek?! To jsi po něm skákala nebo co?!" šeptala jsem výhružně. Nebyla jsem naštvaná ani uražená, ve svých prvopočátcích bych si s ní nezavdala, ale právě ve chvíli, kdy se rozhodnu nic neřešit, se tahle moje malá Pohroma zase projeví. Nakonec jsem se podívala na Andyho, který evidentně zadržoval smích a vzdychla si. Nějak jsem musela zamaskovat, že se chce smát i mě, ne..?
"Rychle jezte, padáme odsud!"

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Thu Oct 09, 2014 7:21 am

Nejakou chvilku jsem sedela jako pred tim. Nemluvila jsem, jen jsem se koukala na mamu a kdyz vypadala vazne nastvane, odtrhla jsem od ni pohled. Tento pohled...bala jsem se ho, momentalne pusobila opravdu autoritativne. Pokrcila jsem ramena a jakmile cisnik odesel, trosku jsem se smutne zamracila. "Promin, to.nebylo umyslne, chtela jsem ho zkusit zapnout bez dotyku, ale bylo to tezsi, nez jsem cekala a on se misto toho aby se zvedl ulomil." Povzdechla jsem si, rychle zbastila spagety, otrela si pusu ubrouskem a koukla na strycka i na mámu. "Ja...chtela jsembs jeste zeptat, jestli...nooo...eh. Skoro vsichni ze tridy mi rekli, ze se svou schopnost naucili ovladat kdyz malem umreli. Ja se vazne snazim, ale nejde mi to a...kdybych treba byla v nejakym nebezpeci, naucim se to,.ne?" Nadzvedla jsem oboci. V tomto jsem byla docela dost zoufala a rozhodne jsem mamince nechtela zpusobovat zadne potize, i kdyz to ocividne.bylo az moc caste. "A...promin, jestli ti zpusobuju nejaky problemy, nedelam to vubec umyslne, prisaham." Usmala jsem se a koukla na strick doufajic, ze mame zase primeri a on by se me pripadne zastal, pokud by ho neprepadla lenost.

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Jedlo som akosi aj zas začal ignorovať, keď som sledoval Gi s Abi. Hlavne teda Gi, ktorá hádzala až hrozivé pohľady a k tomu doplňujúce otázky. Mal som fakt čo robiť pre to, aby som sa tu nezačal rehotať. Ne, toto by som fakt nemohol riešiť s vlastným dieťaťom. Jednak by mi chýbala autorita.. a až ku koncu by som zrejme stratil nervy a to by bolo tak na jednu vec. Len som nad tým pokrútil hlavou a nadvihol obočie, keď Abi spomenula tú vec, čo chcela prebrať. Ostal som chvíľu bez reakcie, ale nakoniec som sa práve k nej naklonil a prstom len tak letmo, no schválne nenápadne ukázal na Gi.
"Nevidíš to? Práve teraz si v nebezpečí." Poznamenal som jej potichu, odklonil sa a tlmene sa zasmial, stále zadržiavajúc tú rázne väčšiu vlnu smiechu, ktorá sa vo mne nachádzala a ja som ju úspešne držal. Aby som však mal i nejaké normálne vyjadrenie k tomu, čo Abi povedala, po chvíli som dodal..
"To si vyhoď z hlavy." Stručná reakcia. Určite by to šlo aj bez toho, aby sa musela schválne vystavovať nebezpečenstvu. A za taký krok by isto nebola ani Gi, nie len ja. Pravda, musela ešte dohliadnuť na to, že sa o nič Abi nepokúsi aj napriek zákazu. Bolo to totiž veľmi, veľmi pravdepodobné! Aspoň teda ja by som určite konal proti zákazu.. Naopak, od sestry zaznelo, že máme rýchlo dojesť a vypadnúť. A keďže mi už chýbalo váľanie sa doma, v teple a pohodlí pod dekou alebo paplónom, nemohol som byť proti! A napokon tak, ako som aj plánoval, začala moja pizza miznúť, kúsok po kúsku, ako keby som mesiac nejedol, ako keby ste hodili hladným psom len jeden kúsok šunky. Teda, až na to, že ja som si ešte udržoval ako-takú slušnosť, kým psy by sa zrejme aj pobili o ten jeden plátok mäsa. Ktovie, čo ma však teraz poháňalo viac. Či predstava postele a pohodlia v spoločnosti tých dvoch alebo naopak hlad a dlhá zásoba v posledných dňoch len a len nápojov a nejakých malých vecí, ako čipsov a podobne...

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Fri Oct 10, 2014 4:24 pm

Vzdychla jsem a zavrtěla hlavou. Co jí na to měl člověk asi tak říct..? Znala jsem jí, věděla jsem, že sice občas zlobí, ale většinou neničí věci úmyslně, na to byla až moc dobře vychovaná a já trochu litovala, že jsem na ni byla až tak přísná. Ve skutečnosti jsem to chápala. Konec konců, nedělala nic překvapivého - chtěla použít svou nově získanou moc. Bylo na čase jí začít učit.. nebyla už malé dítě.
Pro jednou jsem byla opravdu ráda, že jsme s Andym měli stejný názor. Ne, že by se to nestávalo, ale obvykle se do Abiiny výchovy nevměšoval. "Abi, to je hloupost. Telekineze pracuje hlavně na tom, že se soustředíš, že jsi v klidu, že tě neruší okolní vlivy, hlavně ze začátku." na slovo telekineze jsem dala zvláštní důraz a jen ho tak napůl pusy zašeptala. Nikdo ho přece neměl slyšet, mohla bych být považována za blázna. "Kdepak.. začneme na tom pracovat. Naučím tě všechno, co umím. Pak už nebudeš trhat kohoutky.." zazubila jsem se.
Nakonec jsem se spokojeně usmála, když jsem viděla, že můj příkaz o rychlé konzumaci uposlechli a tak jsem sama do sebe ty hranolky naházela raz dva a vstala. Položila jsem na stůl peníze, dost na to, aby to proplatilo rekonstrukci koupelny, zářivě se usmála na číšníka a vypochodovala ven.

Předmět: Re: Restaurace "Vlčí tesák" Fri Oct 10, 2014 7:22 pm

Pohlédla jsem na strýčka, který očividně měl hodně tendenci se smát a tak nějak mi ten jeho výraz přešel taky do tváře, že jsem se musela začít usmívat. Jakmile se ale naklonil a zmínil tu jednu důležitou informaci o nebezpečí, zamyslela jsem se. Přimhouřila jsem na mámu oči, jako kdybych přemýšlela a pak se jen zasmála s pohledem upřeným na strejdu. "Asi máš pravdu. Jen...mamča neumí být dlouho zlá, nedá se to považovat za smrtelné nebezpečí." Zasmála jsem se a dopila i pití. Při její odpovědi jsem si skousla spodní ret. Já vážně...nevím, jestli jsem na toto byla připravená. Co když něco vzácnýho rozbiju? Nebo někoho zabiju? Nebo sebe zabiju? Nebo něco svýho důležitýho rozbiju?! S pohledem trestance jsem chmátla strejdu za ruku, aby se pokrčil, vlezla mu na záda a pevně se ho chytla. Chápu, byl zrovna ve stavu, kde asi neměl moc síly, ale já to potřebovala. "Strejdo, záložní plán. Jakmile po mě máma bude chtít nějak moc, nebo to bude na víc než pět hodin, buď mi přineseš balíček ledňáků a energeťáků, nebo skočíš pro pomoc a nebo jí nějak zaměstnáš..." Říkala jsme to tiše do jeho ucha a celou dobu při tom sledovala maminku. "...jo a to její maskování dokonalé ženy už mám taky prokouknutý! Proč jste mi nikdy neřekli, že kouříte?" Řekla jsem to smutně, ale chápala jsem to ve skutečnosti, jen takto blbé otázky...bylo to mým zvykem, jinak bych si nepřipadala svá xD.

Mistr Poèet pøíspìvkù : 31 Join date : 11. 08. 14

Vyzeralo to tak, že už je čas ísť. Abi zatiaľ bol ten jej nápad celkom ľahko vyhovorený, síce určite mala pochybnosti o tom, či to zvládne. No, bol tu jednoduchý prípad, ako jej ukázať, že áno. Zvládol som to ja! Zvládne to teda aj ona! Vždy som býval nemehlo na veci, v ktorých som sa až príliš snažil a napriek tomu som sa naučil mnoho vecí. A ona, síce talent na nejaké prúsery, to zvládne ľavou-zadnou. A onen talent sme predsa mali všetci.. Prekvapene som sa na Abi kukol, keď ma za ruku stiahla nižšie a hneď to využila na to, že mi vyliezla na chrbát. Uškrnul som sa a pokrútil hlavou, no čo už s ňou. Prichytil som ju ešte rukami, keby náhodou a obišiel som stôl. Medzitým mi začala šuškať do ucha a po celý čas mi to udržiavalo úškrn v tvári.
"Platí." Reagoval som v tichosti, aby to začula len Abi a na sestru som hodil jeden z mojich najviac nevinných výrazov, aké som mal v zásobe. Jo, na ten výraz som si u nej už párkrát vybojoval kakao do postele, či moje obľúbené jedlá na večeru a podobne.. Teraz som síce nechcel nič, ale bolo treba "nenápadne" zakryť to naše šepkanie s Abi. Ešte keď sa ozvala ohľadom fajčenia, len som naklonil hlavu, aby som sa na ňu zboku mohol kuknúť.
"Aby si si od nás nevzala príklad." Jednoducho som jej vysvetlil a pretočil pohľad na Gi. Či to vedela či nie, stále budem radšej fajčiť mimo jej spoločnosť. Pasívne fajčenie bolo v niektorých ohľadoch horšie, než to normálne! A u Gi to myslím bude platiť trochu inak. Tá nemala čas na cigaretu ani keď bola osamote, nie ešte v prítomnosti malej. V každom prípade, stihol som sa už len usmiať na ségru, sám ani neviem prečo a pomaly som vyrazil zase domov, s tým malým trdlom na chrbte. Jedlo a chladený nápoj mi dodali dosť energie na to, aby som ju mohol odniesť bez problémov. Cesta z domu by ale asi dopadla inak, keby na mňa vyskočí. To som bol lenivý aj kráčať! Hoc tam ani tá nálada nebola bohvie aká...

~Presun~

» Vlčí vyhlídka