PříjemFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Tréninková hala

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Tréninková hala   Mon Aug 18, 2014 11:01 am


Hala se nachází zcela na povrchu ostrova, z důvodů snadnějších oprav. Moderní ocelová konstrukce působí, jako by byla sestrojena se záměrem pojmout několik obřích letadel. Tady byste měli být schopní beze strachu procvičovat většinu svých technik.

Na straně, kterou hala přiléhá ke školní budově se nachází velké místnosti plné všemožných myslitelných pomůcek k zlepšování vašich schopností. V denních hodinách je tak bližší část haly většinou zaplněna množstvím různých věcí a cvičících lidí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Wed Sep 10, 2014 3:24 pm

V tichu, jaké panovalo ve školních chodbách, mohl člověk slyšet odrážet své kroky. To ale nebylo to jediné, co se tady rozléhalo - vzduchem se šířila známá atmosféra opuštěné rozlehlé budovy, která se po otevření do tréninkové haly mísila s chemickou vůní čističe.
Bylo to stejné ovzduší, které se na každé normální školách obvykle začne šířit okolo šesté hodiny odpolední. To nebyl tenhle případ, Serpent École nebyla přes školní rok nikdy tak docela prázdná.
Kylian si samozřejmě plně uvědomoval, že tomu tak nebylo ani teď. Ale bylo tady dostatečně málo lidí na to, aby si mohl vychutnat alespoň tu iluzi. Kdyby chtěl, mohl by se v jejích chodbách na celý den ztratit a nikdo by ho až do večera nenašel... což by bylo samozřejmě dětinské! Potlačil tu myšlenku a rozhlédl se po ohromném prostoru. Byly to poslední chvíle samoty, které si mohl vychutnat. Hlavní nápor lidí se dal očekávat během několika málo hodin. Už teď se objevovaly první vlaštovky.
S jistou mírou uspokojení si protáhl záda a pro tuto příležitost si sundal rukavice. Zhluboka se nadechl, vydechl a volným tempem se dal do obíhání haly.
Nehodlal tu zůstat dlouho, nic, co by ho zničilo. Jen si trochu protáhnout svaly, rozproudit krev. Pročistit hlavu... Až příliš mnoho času trávil zavřený v tom kamrlíku.
Neměl tušení, kde se nacházela Aela, ale dnes ráno ho to netížilo. Co věděl, tak mohla stále být ve svém pokoji. Naučil se do té místnosti nechodit moc často. Nebo se možná poflakovala někde kolem. Palačinky na stole jí nechal tak jako tak. Jestli je najde už byla její starost.
Tahle chvíle patřila jenom jemu. Zavřel oči a na malou chvíli se mu skoro podařilo zapomenout, kde je...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sat Sep 20, 2014 7:46 am

Dobře. Možná mu to zabralo trochu víc času než původně zamýšlel. O třicet dva minut a sedmnáct vteřin více času, abychom byli přesní. Ale vzhledem k tomu, že se tady za celou dobu nikdo neobjevil, neměl by to pravděpodobně být velký problém.
Že to nebyl problém žádný bylo Kylianovi jasné necelých pět minut poté, neboť teprve v tu chvíli se k němu dostal člověk se zprávou, že všichni mistři a experti jsou konečně na ostrově. Bylo by lepší, kdyby to tak bylo i s žáky, ale ti měli všichni dorazit už před nějakou chvílí a pokud někdo nestíhal, byl to opravdu jeho problém.
V jedné z postranních místností došlo k rychlé změně oblečení a pak už stačilo jen čekat. Ve škole nebylo žádné místo vhodnější k zahájení školního roku, než tréninková hala. Vešla se do ní bez problémů celá škola a bylo tady dostatek místa na jakoukoliv případnou výzdobu. Ne, že by se s nějakou kdy obtěžoval, ale bylo tady pár návrhů.
Vzhledem k změnám v letošním rozřazováním tady ale stejně nikdo moc času strávit neměl.
Kylian se odebral na nejvzdálenější stranu haly a s rukama založenýma na hrudi se tam opřel o stěnu. Teď měl přehled o celé místnosti a především o lidech, kteří se začali trousit z dveří naproti. A to všechno bez toho, aby s nimi musel navazovat příliš blízký kontakt. Teď už stačilo jen počkat, až tady budou všichni.  

_________________
Info:
 
Tribute song:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Andrew Black
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 07. 07. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sat Sep 20, 2014 9:33 am

Pred vstupom do haly som sa pozrel na Dannyho, bolo to čudné, že som sa práve chystal prehovoriť na psa. Kľakol som si aby som mal hlavu na jeho úrovni. "Prosím, ale vážne prosím nikam mi neutekaj, neštekaj a jednoducho sleduj. Vďaka." V tom ma Danny olízal po tvári. Zavrtel som hlavou a postavil sa. Pretrel som si tvár rukávom, aby som nebol od slín toho psa. Potom som vstúpil do Tréningovej haly aj s Dannym. Našiel som si nenápadné miesto a sledoval dianie v hale. Zatiaľ tu moc ľudí nebolo, ale postupne sa to tu naplňovalo. Môj zrak mieril na riaditeľa. Vyžaroval z neho rešpekt.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Astria Devillers
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sat Sep 20, 2014 12:01 pm

Pomalým krokem jsem se dostala přímo před vstup do tréningové haly, kde má proběhnout zahájení školního roku. Hlavu jsem otočila k Foxy a pousmála se na ní s tím, že jsem jí poškrábala pod bradou. "Bude to v pohodě, hlavně buď potichu a snaž se nedělat bordel, děkuji." S kamenným výrazem jsem došla přímo do haly a porozhlédla se kolem. Poznala jsem Andrewa, očividně tu byl dřív než já, což pro mě byl celkem šok. Ten kluk vše stíhal na poslední chvíli a teď tu byl dřív než já? Tak jo. Povzdechla jsem si a pohlédla na muže v rohu místnosti. Chvilku jsem se zamýšlela, sjela ho od hlavy až po paty pohledem a stále přemýšlela. Trvalo to pár vteřin než jsem došla k názoru, že to nejspíš bude ředitel. Moje místo jako každý rok bylo na parapetu okna. Šla jsem přes celou místnost až k němu, kde jsem se postavila před okna a dřív než jsem na něj vyskočila jsem očima sklouzla k těm jeho. "Dobrý den, pane." Skočila jsem spolu s Foxy na okno, kde jsem se uvelebila a znovu se na něj podívala. Zdálo se mi to, nebo měl bělejší vlasy? Hmmm...zvláštní člověk to byl, naštěstí jediný kdo to měl v hlavě v pořádku, alespoň do určitých mezí určitě ano!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Aela Tanguy
Žák středního stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 34
Join date : 26. 08. 14
Location : Brno

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sun Sep 21, 2014 8:54 am

Utíkala pravděpodobně k té největší budově z majetků budov školy. Nebylo ani divu. Když člověk potřeboval trénovat své rozsáhlé schopnosti, které jsou různé, musel mít velké prostory.
Viděla otevřenými dveřmi, jak se v hale nakupila spousta lidí. Zatnula zuby a ještě přidala. Před dveřmi se zastavila. Sehnula se v pase a vydýchávala se. Jak se postupně narovnávala, vytáhla si z pusy špilek, na němž už nebylo nic, co by se dalo slízat. Rozhlédla se a viděla kousek od sebe koš. Pěti kroky se k němu vydala a vyhodila ho. Sáhla do kapsy a zalovila v ní, dokud nenahmatala kuličku. Vytáhla ji a rozbalila. Obal rovnou hodila do koše, když už u něj stála a lízátko strčila do pusy. Podívala se na pravou ruku. Její klouby byly ještě červené, ale nenatekly, což bylo štěstí.
Prohrábla si vlasy, ruce strčila do kapes a šla do haly. Proklouzla do haly mezi nějakými vysokými studenty doufajíc, že si jí otec nevšimne. I kdyby, mohla mu zalhat anebo říct, že mohla přijít ještě později, jestli se mu to nelíbí. Dělala všechno proto, aby ho trápila.
Přitiskla se ke stěně až vzadu, sjela po ní zády a uvelebila se na podlaze. Přemýšlela, jestli si nemá vytáhnout podušku, ale mávla nad tím rukou. Snad tam dlouho nebudou. Jazykem přejížděla po hladkém povrchu lízátka. Mělo kávovou chuť. Sliny nad ním se ji jen sbíhaly.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sun Sep 21, 2014 2:36 pm

Pomalým krokem konečně dorazí taky, většina lidí si ho ani stejně nevšimne. Je jich tu poměrně dost na to, aby se mezi nimi krásně jeho příchod ztratil. Vybere si proto nenápadné zapadlé místo od většiny, pokud možno někde na kraji či v rohu a zde se tiše opře a chvíli sleduje vlnící se dav. Lidičky se baví, usazují i přesazují a na něho to působí poměrně unavujícím dojmem. Trochu si zívne a zaujme pohodlnější pozici, snad nikdo nebude tolik drzý aby ho při proslovu, který jistě brzy přijde, budil.
Zpozorní pouze na malou chvíli, kdy zahlédne v davu tu zajímavou dívku s pěknou ránou, ale i ta se mu brzy ztratí. Je příliš líný, než aby hledal očima kdo tu je a kdo není.
Pomalu začne klimbat ve výhodném postoji, kdy není jisté zda dává pozor, nebo spí. Pro něho hraje i fakt, že je na místě, kde si ho příliš lidí nevšimne. Pro něj za něj, přednáška může klidně začít třebas hned.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sun Oct 05, 2014 1:56 pm

Do haly se stále ještě trousili studenti, ale všechny vyšší hodnosti už zde byly. Všechny až na jednoho. Kylianovi to ani v nejmenším neušlo a v duchu si informaci poznamenal pro pozdější využití. Konec konců, pan Lacy měl ale stále ještě chvíli času dorazit. Jeho pozornost ale zaujalo něco jiného. Davem probleskla ohnivá kštice, která neomylně mířila jeho směrem. Asociace s Aelou se ale rozplynula během okamžiku, když se mladé děvče vynořilo zpoza davu a ukázalo se, že je to někdo docela jiný.
O pár okamžiků později rudovláska dorazila přes prázdný prostor do jeho blízkosti, kde vyskočila na parapet okna. Opravdu zvláštní místo. Kylian si až moc dobře uvědomoval, že jí bude mít při proslovu v zadech, což nebylo zrovna dvakrát příjemné pomyšlení.
"Demat, slečno Devillers," odpověděl ve svém rodném jazyce na její pozdrav, byť to bylo s mírným zpožděním. Ve škole nebylo zase tolik lidí, aby si je nemohl podle osobních složek pečlivě zamemorovat. Jeden nikdy nevěděl, kdy bude všechny ty informace potřebovat. A mezi vlastnosti většiny šanonů bohužel nepatřila nouzová teleportace.
A otce dívky, která před ním seděla se navíc poměrně dobře znal.
Rozjímání nad minulostí bylo ale opravdu to poslední do čeho se teď chtěl pouštět. U dveří opět na okamžik zasvítila zrzavá barva vlasů, ale v mžiku se ztratila mezi ostatními studenty. Byl si téměř jistý, že tohle už byla jeho dcera, i díky lehkosti s jakou se ztrácela v davu (což šlo s výškou, kterou měla téměř samo).
Stačilo dalších pět minut a padesát sedm sekund a zmatečný pohyb v hale se značně uklidnil spolu s tím, jak všichni dorazili na místa na která chtěli.
Eddie Lacy stále nikde. Kylian obrátil své pronikavé zelené oči na bělovlasého mladíka v rohu místnosti. Sám pohled ale jak se zdálo nestačil a tak byl nakonec nucen odrazit se nohou od stěny, o kterou se opíral a vydat se mu příkazy předat poněkud tradičnější metodou.

Poté, co bylo postaráno o tento problém se vrátil zpátky na své místo, nebo spíš několik metrů před něj, protože tentokrát se o stěnu opravdu opírat nehodlal. Zhluboka se nosem nadechl a začal mluvit.

"Vážení přítomní." Tento začátek nikdy nezklamal.
"Jak si někteří z vás ráčili všimnout, začal nám nový školní rok," v jeho tónu bylo možné slyšet lehký náznak sarkasmu.
"Což znamená nutnost k několika formálním sdělením. Zodpovědností každého obyvatele je zjistit si číslo vlastního ubytování. Pokud jste tak ještě neučinili, bylo by moudré to udělat teď."
Ve vzduchu nad ředitelem se objevil zářící zelený nápis jasně čitelný z celého prostoru. Byl to rozpis pkkojů. Kylian na něj jednou rukou pokynul, pak jí založil zpět za záda a chvíli se odmlčel.

Rozpis:
 

Nápis se ve vzduchu po nějaké době prostě rozplynul a následovalo krátké oznámení pro nováčky a po něm hlavní pod programu.

"Na závěr bych vás asi měl upozornit, že systém rozřazování do týmů se značně změnil. Od letošního roku máte možnost ovlivnit do jaké skupiny budete zařazeni. Po celé pološe ostrova jsou rozmístěny světelné značky. Vaším úkolem je jednu najít. V závislosti kterou a na jakém místě najdete budete následně rozřazeni do skupin. Nemusím vám jistě připomínat, že skupiny jsou během roku tvárné.
Což nutně neznamená, že to musí být změna k lepšímu.
Ostatní potřebné informace se dozvíte od k tomu určených Expertů. Rozchod."


Většina žáků se začala trousit z haly. Někteří soutěživější dokonce nadšeně vybíhali. Kylian zůstal ještě chvíli stát na svém místě, ze kterého měl přehled téměř o celém prostoru.

Tohle bylo poprvé, kdy se rozhodl začlenit Aelu na kolej. Doufal, že to vezme dobře. I přes to, jak bylo soužití s ní většinu času těžké by jí radši měl pod dohledem, než aby bydlela sama někde na horním patře.
Ale taky si plně uvědomoval, že si nemůže dál dovolit vyčleňovat jí ze společnosti.

OOC: Klidně někam napište post o hledání. Dostane se vám odpovědi.

_________________
Info:
 
Tribute song:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Astria Devillers
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 05. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sun Oct 05, 2014 5:09 pm

Po nějaký čas strávený na okně jsem měla poměrně dost dobrý výhled na všechny nově příchozí. Jen jsem si v hlavě udělala prvotní obrázek o nich. Nechápu proč, ale zdálo se mi, že skoro všichni zde byli...vážní, formální a poměrně tišší, což bylo jen plus. Pousmála jsem se, když začal ředitel s úvodem. Pohladila jsem Foxy mezi tím, co jsem se koukla na tabulku s rozpisem. Aela Tanguy...Heh, to by mohla být zábava plná tiché atmosféry. Bylo mi hned jasné, že to bude jeho dcera, která se v davu možná ztratila, ale mě nikoliv. Měla rudé vlasy, což byl hned první dobrý dojem.
Po jeho proslovu jsem seskočila, nasadila si rukavice, stáhla vlasy do culíku a upravila si ofinu s pohledem mířeným na Foxy. Hra začíná... Cukl mi koutek nahoru a já byla v mžiku pryč.

Přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Aela Tanguy
Žák středního stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 34
Join date : 26. 08. 14
Location : Brno

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Mon Oct 06, 2014 4:17 pm

Jazyk již měla popraskaný od toho, jak neustále jím přejížděla po popraskaném povrchu. Vyplázla ho a nechala ho na vzduchu, aby ji moc neštípal. Jelikož seděla na zemi a před sebou měla dvojnásobek nohou, co tu bylo lidí, neviděla přes ně ani možnou mouchu lítající někde opodál. Tak už začni! vybídala svého otce k začátku. Nechtěla tu trčet dlouho. Za chvíli tu bude vydýchaný vzduch a navíc ten smrad zpocených těl… Tak už začni!
Trvalo celých šest minut a čtyřicet devět vteřin, než zaslechla hlas jejího otce. Položila si pravou ruku na stehno a ukazováčkem začala poklepávat do rytmu nějaké imaginární písničky. Odpočítávala čas do konce. Naštěstí, její otec nebyl člověk, který by zbytečně prodlužovat svůj proslov – tedy aspoň v to doufala.
Pak prohlásil rozdělení pokojů. Musela se usmát. Tohle nebyl její problém. Mít otce ředitele, mělo i své výhody. Jen tak zvedla hlavu a to co spatřila, ji doslova šokovalo. Ve vzduchu bylo napsáno i její jméno. Ústa se jí samovolně otevřela, až jí lízátko málem vypadlo z pusy. Dokonce přestala poklepávat do rytmu. Nemohla uvěřit svým očím. Jak si dovolil její jméno přiřadit na kolej?! Měla chuť začít křičet a prostě ho donutit k tomu, aby to vzal zpět. Zuby stiskla špilek od lízátka a sevřela ruku v pěst. Tak tohle si vypije! Tohle mu teda oplatím! blesklo jí hlavou. Takhle jí vyřadit. Nebude přece skákat, jak píská. Prostě toho musí litovat!
Zvedla se na nohy a se zdviženou hlavou odešla z haly. Na značky mu kašle. Přemýšlela, co budě dělat až zjistí, že jeho dcera, žádnou nenašla. Ušklíbla se.

(Přesun)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Mon Oct 06, 2014 4:55 pm

I když přednáška mohla začít hned, přeci jen by to nebyl náš starej ředitel, aby začátek neprotáhl alespoň o pár minut. Na druhou stranu měl i své klady, které předvedl v zápětí po nepříjemném prodlouženém začátku. Mluvil jasná, stručná fakta a to bylo něco, čeho si Ray dokázal vážit.
Během jeho proslovu se tak trochu mírně zamyslel, protože starej ředitel, měl hlas, který se dal velmi příjemně poslouchat. A po pravdě by si snadno dokázal představit, jak při jeho hodinách šťastně poklimbává.
Slova ohledně hledání značek vyvolala v tělocvičně rozhodně silný ohlas, jedni byli nadšení, druzí nervózní a třetí nespokojení. Každý překypoval emocemi a jistou správnou dávkou aktivity, která jako jediná zázrakem míjela právě Raymonda. Neměl potřebu se hnát za značkami jako ostatní a přestože se mohlo zdát, že celý krátký úvod prospal, pravdou bylo že tiše všemu naslouchal.
Davy studentů se pomalu vlnily k východu a brzy zde nezůstalo mnoho studentů, kteří se povětšinou ztratili, někoho či něco ztratili a nyní čekali na smilování boží. Tedy ředitelovo a ostatních vyučujících i starších studentů, kteří je navigovali s dotazy patřičnými směry.
A pak zde byl on, z počátku skoro neviditelný ukrytý v davu, později sem tam zahlédnutelný vlivem odlivu studentů a později přímo vyčnívající a trčící v rohu. Co zde dělá, to jako opřený o zeď se sklopenou hlavou ve stoje spí? Jistě již nebylo nemožné si ho nevšimnout, neboť ho již nic neskrývalo.A teprve nyní se pohnul a zvedl hlavu, aby jeho pohled vyhledal ředitele. Možná se na chvíli střetly jejich pohledy a on se mírně usmál, ne provokativně nebo vzdorně, byl to jen obyčejný úsměv, který nikomu nepřekážel a dost možná říkal, že je rád že vše dopadlo jak to dopadnout podle něho mělo. Pak se odlepil líně od zdi a zamířil přímo k němu, tedy k řediteli. Zastavil se kus od něho a i když to neříkal zrovna nadšeně, slušně ho pozdravil a vyčkal jeho reakce.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Mon Oct 06, 2014 5:18 pm

Hala se začala postupně vyprazdňovat. Zrzka posedávající za jeho zády s něčím, co by se nejspíš dalo vykládat jako mírné nadšení zmizela krátce potom, co skončil.
A co se týkalo té druhé, na kterou se momentálně soustředil - ani její odchod mu neušel. Vzhledem k tomu, že při něm vypadala, že se pro jednou aktivně snaží dohnat ve výšce své spolužáky místo toho, aby je používala jako živý štít. To nebylo dobré. Žádná přímá konfrontace a ten odchod... něco mu říkalo, že od ní ještě něco uslyší. Jeho obočí se mírně stáhlo a vrásky na čele jasně ztmavly.
Brzy se ale zase vrátili tam kde byly. Teď měl na starosti daleko víc problémů, než jen své příbuzenské vztahy. Jako například toho Lacyho a taky...
Koutkem oka zaznamenal pohyb směřující k němu. Jeden z žáků, který do nedávna vypadal, že se rozhodl oddáchnout si na místní stěně se od ní odlepil a pomalu se blížil. Když dorazil pozdravil přibližně stejným stylem jako chodil a čekal, co bude dál.
"Pan Chastel. Zdravím," zaměřil svoje oči směrem dolů k těm jeho.
Budete si přát k snídani kávu?
Ne, špatná věta.
"Potřebujete něco?" jeho tón hlasu se dal při nejlepším označit jako plochý.

_________________
Info:
 
Tribute song:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Mon Oct 06, 2014 5:57 pm

Chvíli ho zaujatě pozoruje, ten jeho pohled vyzařující autoritu ho opět trochu vyvede z míry, proto se trochu narovná a pak konečně ředitel promluví. Vlastně se ani nediví, že ho ředitel zná. Z toho co se o něm doslech a co sám vypozoroval může směle říct, že má slušný obrázek o jeho charakteru. Prodlevy mezi větami a rozmyšlené stručné věty skrývající fakta jasně mluví o charakteru moudrého prozíravého muže, který vidí věci ve širším smyslu a dopředu. Nejspíš by dal opravdu hodně za to, kdyby se mohl dozvědět o čem poměrně dobrý stratég, za kterého ředitele beze sporu Ray má, v tuto chvíli přemýšlí. Druhá věc je pak fakt, zda by jeho úvaha o kávě dokonale nerozbila jeho porcelánovou představu.
A chvíli po té přijde konečně druhá věta, která ho mírně vytrhne se zamyšlení a kvůli které stojí vlastně tady, před ředitelem. Klidně ho sleduje a po krátkém váhavějším přikývnutí konečně odpoví.

"Trochu jsem přemýšlel o Vašich slovech,  nechci Vás urazit, ale rád bych mluvil otevřeně."
Odmlčí se a chvíli ho pozoruje, snad čeká na nějaké pobídnutí či souhlas. Ale po chvíli stejně pokračuje, protože má zatím přirozenou důvěru v posvátný post ředitele.

"Když vezmu v potaz veškeré informace k úkolu, který jste nám zadal, musím vycházet z faktu že nevím vůbec nic. Vím pouze že jde o jakési značky rozmístěné všude po ostrově, což je poměrně časově neefektivní. Vezmu li v potaz, že je logické ostrov rozdělit na nejdůležitější místa, kde by značky mohly být a zároveň tam již nemíří celé stádo jiných poblázněných pitomců..."

Ztěžka si oddychne, jakoby to byla velmi úmorná představa, pobíhat s ostatními po ostrově a hledat jakési cosi a ještě ke všemu kdesi. Znovu zvedne hlavu a směle se mu podívá do očí.

"...přijde mi mnohem logičtější přijít ke zdroji a hledat tedy právě u Vás. V úkolu není jasně zadáno, zda značky někde leží, nebo je nám má někdo předat kupříkladu za malý úkol. Předpokládám však, že vy toto všechno víte a přidám li fakt, že skupiny jsou vlastně tvárné, docházím k závěru že značky vlastně vůbec nic neznamenají. Protože jste v závěru popřel jejich smysl, musí být smysl celé věci jinde, například poznat naše chování, logiku a ověřit schopnosti spolupracování."

Krátký pohled, který říká - co si myslíš nyní o mě? A nebo dost možná - můžu ještě pokračovat, nebo pro zdravé uvažování nemáte pochopení?  

"Proto bych Vás chtěl poprosit, zdali nemáte jednu takovou značku náhodou u sebe, nebo nemáte alespoň víc informací..." Smělé i odvážné a dost logické, tedy pokud jde o zdroj toho všeho, méně logické pokud jde o odvážnou prosbu.

"Přijde mi logičtější využít volný čas tréninkem, nebo zkrátka...jinak..."

Pokrčí omluvně rameny a očekává ortel smrti, nejspíš se setká s těžkým nepochopením jako vždy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kylian Tanguy
Legendární mistr*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 02. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Tue Oct 07, 2014 8:14 pm

Chlapec před ním začal mluvit. Pronesl první tři věty a pak se na okamžik zarazil, jakoby čekal na povolení. Ať už očekával cokoliv, dostalo se mu jen upřeného pohledu, který ale nepostrádal pozornost. Lidi očekávající ujištění po každé výplňové větě nebyli Kylianův obor, ale tak nějak už si zvykl, že pokud chce z většiny lidí něco dostat, zahrnuje to spoustu čekání a soustředěného zírání.
... šest vteřin...
Nádech a pokračujeme.
Následoval podrobný popis kognitivního procesu, který nejen potvrdil jeho názor, že chlapec často sklouzává k zbytečně podrobnému vysvětlování, o něž ho nikdo nežádal, ale také vzbudil podezření, že právě přihlíží demonstraci schopností. Ačkoliv s tou poslední částí neměl zrovna problém se ztotožnit.
Na jeho tváři se ale nic z jeho myšlenkových pochodů nepromítlo.
Teatrální výdech a dramatický pohled do země.
Vzal si někdo tenhle rok dramaťák? Ten kluk měl rozhodně smysl pro načasování.

Následovalo detailní odhalení záměrů, které skrývaly za rozmístěním značek a které, jak upřímně doufal, stejně bravurně pochopily alespoň tři čtvrtiny populace školy. Samozřejmě, že značky byly rozmístěné podle předpokládaných vlastností člověka, který by je našel. A naprosto flexibilní, pokud by přišlo na to, že je čirou náhodou našel někdo těžce nesedící do profilu.
Krátký pohled naznačil, že je představení u konce a konečně by třeba mohlo dojít na něco podstatného, na co by mělo cenu reagovat.
A bylo to tady. Z mladého Chastela konečně vypadla prosba, která byla tím hlavním s čím sem přišel.

Jeden z koutků  Kylianových úst se mírně pozvedl. Bylo to pobavení? Dost možná. Bylo dobré vědět, že má ve škole stále dost dobrých profilovačů. Pravá ruka se uvolnila ze své pozice za jeho zády a synchronně s reakcí obličeje lehce dopadla na chlapcovo rameno.
"Až se příště rozhodnete jít rovnou ke zdroji, pane Chastele, ujistěte se, že máte ten pravý."
Věřil, že mu to jako odpověď bude stačit. On u sebe žádné světelné značky skutečně neměl. Ruka z jeho ramene se zvedla a znovu se přesunula tam, kde byla po celou dobu proslovu.

"Teď mě jistě omluvíte. Zdá se, že škola je z nějakého důvodu plná poblázněných pitomců. Má oblíbená strategie pro takové případy je zabarikádovat se v ředitelně."
Kylian měl možná problém s prázdným mluvením, které většina lidí s takovou oblibou prováděla, ale chladný cynismus a ironie k němu neodmyslitelně patřily. A to nejen v případech, kdy je skutečně vyslovil nahlas.
Celkový dojem k tomu podporoval i fakt, že je navíc často vyslovil s naprosto stejnou intonací jako zbytek hovoru.

Kylian kývl hlavou směrem k bělovlasému chlapci, kterému mohlo být podle vzezření tak patnáct let, a jasně jí naznačil odchod z místnosti. Chlapec na to zareagoval s porozuměním souhlasným přikývnutím, ale místo aby, jak by se dalo očekávat, následoval Kyliana, který obešel Raymonda a realizoval svůj odchod, zůstal sedět na okně a s jemným nepřítomným úsměvem klátil nohama.

(Přesun)

_________________
Info:
 
Tribute song:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Wed Oct 08, 2014 5:30 pm

Sledoval ředitele stejně pozorně jako on sledoval jeho. Jen s tím rozdílem, že nebyl tolik neprůhledný jako on, to víte léta zkušeností navíc. Jasné bylo především to, že k řediteli vzhlíží uctivě. Pokud by si přál někdo znát příčinu, pak byla velmi prostá, ředitel byl pro Raye přirozeným vzorem. Dost možná na něm viděl více schopností a vlastností, než jakými doopravdy oplýval, ale ředitel ho svým chováním pouze prozatím utvrzoval v domnění že si zaslouží přirozený respekt i obdiv.

Možná ne pro zbytek školy a dokonce vlastní dceru, ale od něho rozhodně ano. A když se pousmál a položil mu ruku na rameno, bylo jasné že se nezlobí. Jeho slova byla proti slovům v podobných situacích skoro až pohlazením. Proto s přikývl s úsměvem a zamumlal za jeho mizejícími zády alespoň krátké poděkování.
A pak, inu pak zde zůstal stát docela sám. Tedy pokud nepočítáme hořké zklamání, které si uvědomil až nyní, když už nebyla možnost ani naděje se ho zeptat na něco dalšího. Samozřejmě to nebyla tak docela pravda, zůstal zde jeden jiný mladík, který se provokativně usadil na okně a drzým osobitým způsobem na sebe upozorňoval klácením nohou ze strany do strany.

Ray ho chvíli otráveně sledoval a jeho myšlení si přehrávalo slova ředitele i jeho reakci ještě jednou. Jedno bylo jasné, ti dva se znají a bělovlasí kluk musel rozumět skrytému pokynu. To mohlo znamenat jen dvě věci, buď je to naprostý ignorant, který ignoroval rozkaz k vyklizení tělocvičny, nebo a to je důležitější fakt...dělá přesně to, co od něho rozkazy vyžadují. A pokud je zde...
Lehce se pousměje a tiše zašeptá.

"Ředitel je úžasný člověk...už vím, jak si pojistil, aby každý dostal svou značku...chytré..."

Načež se dal konečně s rukama v kapsách do pohybu a zastavil se přímo pod oknem, má dojem že ředitel mu vlastně poradil i když ne slovy. Je to dobrý chlap, měl by mu později poděkovat.

"Předpokládám, že jsem konečně dorazil ke zdroji..."

Podívá se na mladíka tak trochu otráveně a unaveně, až moc hraně si přejede rukou po čele aby setřel pot.

"Mohl by jsi jít prosím dolů? Je velice unavující pozorovat tě odtud..."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Deus ex Machina
NPC Francie
avatar

Poèet pøíspìvkù : 19
Join date : 08. 09. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Wed Oct 08, 2014 7:16 pm



Mladík byl poměrně drobného vzrůstu. Kdyby se byl býval postavil, Raymond by ho převyšoval o dobrou půl hlavu. Ne jako ředitel, který čněl i nad výraznou většinou dospěláků.
Ve chvíli, kdy Chastel poprvé promluvil k němu obrátil své oči na něj. Tentokrát již bez nepřítomného úsměvu. Nezdálo se ale, že by hodlal udělat to o co ho chlapec požádal. Místo toho se jen předehnul a lokty se opřel o kolena. Kromě toho zareagoval na jeho představení pozvednutím jednoho obočí a nakloněním hlavy do strany. Na tváři mu pohrával jemný úsměv, zatímco se díval dolů na Raymonda.
Na částech rukou, kterou mu nezakrývala šedá mikina zapnutá až po krk, mohly být vidět ledabyle zamotané obvazy. Skrzně prosvítali místy ven zjizvené ruce.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Wed Oct 08, 2014 9:00 pm

Moc hezké oči... malá postava... zadumaný mlčenlivý postoj...obvázané ruce a především, žádná slušná odpověď na větu začínající na "prosím". Projděme si tedy jednoduché shrnutí a začněme od začátku. Malý zanedbávaný chlapec bez vyhlídek, často bitý a dost možná týraný. Ovšem zavázané sedřené ruce značí tvrdý trénink, který stojí za jasnou volbou změnit vlastní osud. Ne, vzít osud do vlastních rukou je přesnější. Podle chladného úsměvu a neustálého pohrdavého úsměvu sebejistý bitkař. Závěr? Držet si ho od těla a sladkostí...
Po celou dobu se na něho díval stejně nehybně a zaujatě. Minuta plynula za minutou a když se nedočkal lepší reakce a skončil s vlastním závěrem, jednoduše se zatvářil opět přiotráveně. Za lenost se dá skrýt spoustu neužitečných věcí, především pravé smýšlení o situaci. Jednou větou, lenost má své výhody.

"Dobrá...přistoupím na tvou hru..."

Líně dojde k řadě židlí, sebere z nich dvě a postaví je tak, aby viděl na okno s chlapcem. Ovšem zároveň by neměl být schopný skočit přímo na něho, či do jeho bezprostřední blízkosti. vyhradil si tak osobní prostor pro případnou reakci. Klidně se usadil na jednu židli, na druhou spokojeně složil nohy a závěrem zaklonil pohodlně hlavu nahoru opět k chlapci.

"Měl bych tě varovat...dokážu tady sedět tři dny a tři noci bez jídla a vody..."

Založí si pohodlně ruce za hlavu a spokojeně přivře oči, takže není poznat zdali začíná dřímat, či ho pozoruje škvírkami mezi víčky. A jakoby před usnutím spokojeně zamumlá.

"...ale po těch třech dnech platíš večeři ty."

Je to vtipná představa jak se hladově vrhá na všechno jídlo v dosahu, ale je to férové upřímné varování a rozhodně nečekaná reakce. Samozřejmě že nespí, ale je rozhodnutý nehnout se odtud ani během této polohy třebas celý zbytek dne. V téhle hře má rozhodně navrch. Pokud mají najít každý svou značku a k tomu na každého dohlíží nějaký opatrovník, bude muset dřív nebo později mna danou patovou situaci reagovat. Otázkou je, zda o něm ví něco víc z jeho složky, kupříkladu že by byl schopný se odtud opravdu po stanovenou dobu nehnout.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Deus ex Machina
NPC Francie
avatar

Poèet pøíspìvkù : 19
Join date : 08. 09. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Fri Oct 10, 2014 8:50 am


Jak se zdálo, Chastel si bělovláskovu reakci vyložil jako výzvu a odkudsi si přitáhl dvě židle, na které se pohodlně rozvalil. Následoval slib o tří denním sezení na místě bez příjmu jakýchkoliv k životu potřebných surovin.
Chlapcovou myslí nekontrolovaně prolétla myšlenka na to, co bude chlapec dělat s věcmi, které se pokusí dostat ven, ale navenek zareagoval jen ledabylým pokrčením rameny, upřel svůj zrak znovu do dálky a se stejným nepřítomným úsměvem jako prve začal pohupovat nohama.
Nezdálo se, že on by měl se sezením tady nějaký problém. A co se rozhodl dělat výrůstek sedící naproti mu mohlo být upřímně jedno.
Své nepřítomné zírání přerušil jen na chvíli, aby mohl zareagovat na poznámku o tom, že platí večeři. Znovu se podíval na Raymonda a na obličeji se mu objevil výraz, který byl ekvivalentem věty "Když myslíš," pronesené silně ironickým tónem. Poté mírně zavrtěl hlavou a vrátil se zpátky ke svému dívání do blba.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sat Oct 11, 2014 3:14 pm

Minuty běžely a Ray tiše vyčkával, vlastně mu tohle vyčkávání nebylo vůbec proti mysli. V podobných polohách trávil většinu svého volného času, tedy pokud neusínal někde jinde za nudných okolností či netrénoval své techniky a fyzičku. Na zdraví a formu si dával dost dobrý pozor a rozhodně by jste nikdy netipli ,že tenhle lenoch dokáže být opravdu tvrdý dříč. A tak a jinak líně uvažoval  až dospěl k názoru, že chlapec před ním vlastně z jeho postoje vůbec nic nepochopil. Když vycházíme z faktu, že pomocníci ředitele jistě mají mít nějakou úroveň, mu přišlo poněkud smutné. Jistě, ten chlapec mohl být jeden z nejsilnějších lidí na škole, ale očividně mu matička příroda jinde ubrala, což byl a situace kterou Ray k smrti nesnášel. Bude mu to muset vysvětlit polopatě... Zhluboka si povzdechl.

"Tahle situace bude nesmírně otravná, ale nejspíš ti budu muset vysvětlit, že vím proč jsi tady."

Není jasné, zda se na něho dál dívá, ale nejspíš opravdu nespí, leda by mluvil ze spaní.

"Jsi mé vodítko od ředitele, proto tu čekám až sneseš zlaté vejce..."

Dodá poněkud nadsazeně a hlavně ironicky, možná je to i skrytá narážka na jeho hloupé nepochopení celé situace.Tohle celé ho začíná opravdu nudit a uvažuje, že prostě zmizí a někde to celé zaspí, na druhou stranu s tou myšlenkou bojuje jeho smysl pro poslušnost. Dostal přímý a dost otravný rozkaz něco někde najít. A i když to má před nosem, díky tomu prckovi je to přesně to samé, jakoby splnění celé věci leželo až někde na měsíci. A upřímně, komu by se chtělo trajdat až tam že...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Deus ex Machina
NPC Francie
avatar

Poèet pøíspìvkù : 19
Join date : 08. 09. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Tue Oct 14, 2014 2:42 pm

Mladý Chastel se posadil na židli a evidentně čekal, že mu pečení holuby začnou létat do huby. Bělovlasého chlapce to ale příliš nevzrušovalo, konec konců, docela by to i sedělo do jeho profilu. Dál tak zaujatě pokračoval ve své činnosti, která se právě teď zdála býti nic neděláním a klácením nohama.
Až do doby, než na něj jeho "rival" (neboť si byl celkem jistý, že se tak po své počáteční výzvě cítil) promluvil. Stejně jako Raymond pokračoval v zdánlivém spánku, ani bělovlásek neodlepil svoje oči od vzdáleného bodu kdesi nad obzorem, který ve svém zasnění, jak se zdálo, pozoroval. Teď se na jeho tváři ale místo nepřítomného výrazu objevila veselá grimasa. Jakkoliv si chlapec mohl myslet, že ví, proč je tady, on věděl, že je pravděpodobně pěkně vedle.
Pokud Chastel čekal, že je tady snad jen proto, aby mu pomohl s jeho prací a že se jen třese na to, aby to mohl udělat, zatím co on bude sedět a ani se pořádně nevyjádří co chce, asi to pro něj nebude zrovna pěkné probuzení.
A tou komedií, kterou tady předváděl, si svoje podmínky po probuzení jenom zhoršoval.
Což ovšem neznamenalo, že se bělovlásek skvěle nebavil.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Wed Oct 15, 2014 6:15 pm

Když mladík s bílou hřívou opět nijak viditelně nereagoval, protáhl pořádně ruce a otočil hlavu jeho směrem. Pootevřel oči a mírně se pousmál, tenhle chlapec zapadal přesně do profilu, který si o něm ve vlastní představě úspěšně vytvářel. Mohl zde zůstat a hrát dál tuhle hru, ale ředitel by se nejspíš jen těžko dočkal nějakého výsledku. Chvíli na něho ještě dlouze pohlížel a pak otráveně protočil oči, pomalu vstal a vydal se směrem k němu. Rozhodl se změnit pravidla, protože pokud má toho druhého rozmluvit, bude očividně muset vymyslet rychle něco, co rozhodí i takového naoko nerozhoditelného tvrďáka. Lehký tak trochu líny krok, neustále se protahující a volné rozložení těla a rukou, které byly napůl zastrčené nedbale v kapsách. Lehce otrávený výraz ve tváří, který jasně říkal, že nemá sebemenší chuť vydat ani drobek zbytečné energie navíc. Podtrženo a shrnuto, naprosto nezáživný a nezajímavý loser, který nemá jak překvapit a nic od něho nebudete očekávat.  

"Víš...vlastně je to už opravdu, opravdu velmi otravné..." Zaujme ho svými slovy, chce přetáhnout pozornost k tomu co říká, nikoliv dělá.

"...možná, ale jen možná bych měl malý návrh..." Zastaví se pod oknem a zakloní znuděně hlavu, jakoby snad očekával, že hoch konečně promluví. Po pravdě to však vůbec neočekával, pouze to dokonale hrál či předstíral zájem chlapce rozmluvit.

Nyní velmi pomalu zvedl ruku a to v gestu zcela neškodném jakoby ho chtěl upozornit, že tam má smítko či aby se sklonil k němu. Ba věru byl to pohyb tak směšně pomalý, že by ho dokázal předejít i snad ožralý hlemýžď o slepecké holi a to hned několikrát po sobě... Nevzbuzoval naprosto žádné podezření a pocit ohrožení, což bylo naprosto klíčové k úspěchu jeho plánu. Další krok totiž následoval záhy a zcela nečekaně, naprosto rychle a tvrdě sevřel chlapcovu nohu jakoby v nečekaném ohrožení a na tváří se mu objevil naprosto nebezpečný až děsící úsměv. Už to vypadalo, že s ní škubne a strhne ho tvrdě na zem, nebo něco stejně nepříjemně podobného...a pak, pak místo toho jen pohnul ústy a trochu mu zašmátral po noze v přitepleném něžném pohlazení.

"Mmm...opravdu hezká nožka, co takhle to probrat někde o samotě B-rou-ku? Myslím, že si přijdeš na své..."

Samozřejmě to řekl schválně až moc přehnaně teplým hlasem a zahrál to celé dokonale opravdově. Pokud ho nerozhodí tohle, pak věru už nemá šanci. Navíc se neskutečně pro změnu baví nastalou situací on, Nějací rivalové, nepřátelé či soupeři? Kdo by plýtval zbytečně tak moc energií, ne on od začátku celou situaci nebral vážně, jen to patřilo do jeho velké hry. Bylo velmi zábavné chovat se ujetě a podivínsky a pozorovat jak na to reagují ostatní, vždycky rád pozoroval ostatní. Chytří lidé mají prostě své vlastní úchylky. Nyní vykládá opravdu velký umm na to, aby se při pohledu na chlapce nerozesmál nahlas.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Deus ex Machina
NPC Francie
avatar

Poèet pøíspìvkù : 19
Join date : 08. 09. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Thu Oct 16, 2014 6:11 pm

Zdálo se, že Raymondovi ta snaha o nenápadnost dokonale vychází. Všechen ten ochablý pohyb plný povislých končetin sice upoutal chlapcovu pozornost, ale jen stěží se na něj koukal tak zaujatě jako před tím do blba.
Ani se mu nemohl nikdo divit. To, co nyní vypadalo jako lidská verze zapáleně vlasteneckého lenochoda se k němu pomalu přibližovalo a slova z něj lezly přibližně stejnou rychlostí. Hlavou se mu nejspíš honilo něco o tom, že jestli to takhle půjde dál, bude potřeba přepsat osobní složku.
Pokud tím samozřejmě jeho partner v této poněkud jednostranné debatě něco nesledoval. Ať už to bylo jakkoliv, pohled na něj byl pro mozek myslící normální rychlostí téměř bolestivý.
A pak byl konečně odhalen celý slavný plán. Ve chvíli, kdy už to konečně vypadalo, že se snad lidstvo dozví ten veledůležitý návrh, přistoupil Chastel ke svému tahu na krále.
Prudce se rukou vrhnul na chlapcovu nohu a pokusil se jí pevně uchopit. Kdo ví, možná s ní chtěl potom škubnout a stáhnout ho dolů. To už lidstvu, stejně jako s tím velkolepým návrhem, nebylo souzeno vědět, neboť jeho ruka prošla přímo skrz. Nebyl cítit ani nejmenší odpor, nebo změna teploty. Bylo to prostě, jakoby se pokusil s vervou popadnout vzduch. A vzhledem k tomu, jakou energii k tomu vynaložil se u toho nejspíš i trochu zakymácel.
Moment překvapení zafungoval a bělovlásek propukl v smích. Tohle byla opravdu dobrá scéna.
Chvíli měl zakloněnou hlavu a na jeho obličeji byl vidět úsměv, který by za normálních okolností měl být doprovázen ozvěnou rozléhající se po celé hale. Teď nebylo ale slyšet naprosto nic, smál se naprosto bezhlasně. Ani prudký nádech, nic.
Po chvilce přestal a obrátil obličej zpátky k Raymondovi. Stále v dobré náladě se na něj zvědavě zahleděl a pozvedl jedno obočí, jako by se ho ptal co teď.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Fri Oct 17, 2014 4:56 pm

Nečekaný tah vyšel, pomyslel si když už věděl, že mu nedokáže uhnout a pak přesto jeho ruka neškodně projela skrz...nic? Místo nohy dopadla ruka na zeď a neškodně se odřela. On to však nevnímal, stejně jako z počátku nevnímal smích chlapce. Byl totiž překvapený a málokdo ho dokázal vidět překvapeného, protože emoce dobře skrýval. Nový údaj, který získal dokonale rozhodil všechny jeho předešlé úvahy a zadupal je do země. Ten chlapec nebyl...živí? No rozhodně nebyl hmotný a jak se pomalu vracel do reality, došlo mu že neslyší jeho smích. Okamžitě změnil styl myšlení a první věc, která ho napadla byla že jde o uživatele s nějakou úžasnou schopností, kterému blbě naletěl. Ale po krátké úvaze jí musel zavrhnout, protože pak by musel mít ředitel celou armádu podobných duchů a rozhodně by se to nedalo utajit. Pokud to ovšem nebyl jeden či pár jedinců s opravdu ultimátní schopností, u kterých ředitel počítal s tím, že nikdy nebudou odhaleni. A nebo možná budou odhaleni tak, jak chce aby je studenti vnímali. Jeho úvahy pracovali velmi zuřivě a během delší doby zůstal bez pohnutí, než se pomalu vrátil do normální uvolněné polohy a unaveně si přejel rukávem po čele.
Jeho oči opět pozorně, ale nyní nijak pozorovali toho kluka a situace se naprosto obrátila. CHlapec čekal na jeho reakci, ale on se k ní neměl. Až se najednou nečekaně pousmál, očividně mu nevadilo malé němé vítězství toho chlapce. A pak prostě zatnul ruku v pěst a zvedl jí symbolicky k tomu bělovláskovi, nebylo to gesto vyhrožování, ale taková ta nabídka na přiťuknutí. Jeho oči jasně říkaly že na něco nového přišel a že se s tím smířil, jakoby říkal že tuší tak trochu o co tady jde.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Deus ex Machina
NPC Francie
avatar

Poèet pøíspìvkù : 19
Join date : 08. 09. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sat Oct 18, 2014 11:36 am

Překvapený výraz na tváři černovlasého chlapce před ním, ho jen ještě víc pobavil. Jakoby se všechno to napětí, které se mezi nimi celou tu dobu budovalo, náhle z ničeho nic sesypalo jako domeček z karet. Bělovláska nebylo zas tak těžké rozesmát, jak se na první pohled zdálo a takovéhle momenty byly jedněmi z jeho nejoblíbenějších.
Raymond vypadl ještě nějakou dobu docela dost mimo, ikdyž po nějaké době přišel k sobě natolik, aby si uvědomil, že chlapec nacházející se kus od něj nevydává žádný zvuk. Což ale stěží mohl někdo tušit vzhledem k tomu, že se tvářil pořád stejně.
Už bylo nějakou dobu po smíchu a téměř se zdálo, že se Chastel nikdy neprobere, ale nakonec přece jen zareagoval. Pousmál se a pozvedl směrem nahoru pěst k přiťuknutí. Chlapec na okně se narovnal z mírného předklonu, do kterého se během očekávání reakce nevědomky dostal, a široce se usmál. Pěstí si ale nepřiťukl. V jeho situaci by to stejně mohlo být maximálně tak symbolické gesto. Místo toho Raymondovi s širokým úsměvem stále na tváři zasalutoval. A přesně v tu chvíli, jakoby se celý výraz zavlnil a lehce rozostřil. Vypadalo to téměř jako obraz v televizi, které něco ruší signál.
Trvalo to ale jen chvilku. Vzápětí se obraz zase vyrovna a klučina se se spokojeným výrazem se vrátil zpátky ke svému pohupování nohama.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Raymond Chastel
Žák vyššího stupně
avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 21. 08. 14

PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   Sun Oct 19, 2014 9:06 pm

Ray vypadal že nyní uvažuje už jen lehce, viděl a slyšel vlastně už dost. A opravdu nerad si musel připustit, že tímhle napálením ztratil poměrně dost času. Ten chlapec není skutečný, nemůže se ho dotknout a ani promluvit. A protože chvíli marně hledal jeho stín, pochopil, že zde nic nezmůže.Bylo na čase přiznat prohru a odejít, nebo nechat jednat toho chlapce. Ovšem jak se zdálo, ten nemohl sám udělat nic podstatného, tedy ne v tomto stavu. Pokud ovšem nemohl být sám tou pečetí, kterou by mu předal. Očividně se ale zdálo, že slyší co říká. Nebo minimálně vidí a odezírá, proto se otočil k němu zády a pomalu se vydal k již normálním krokem k východu.

"Myslím, že hru o čas s duchem jsi vyhrál tak trochu nefér..." Zvedl ruku krátce na pozdrav a lehce otočil hlavou přez rameno, jakoby si ho chtěl dobře zapamatovat, než odejde. Ten ničema měl něco do sebe, netušil proč ale něco na něm se mu líbilo, i když se snažil ten pocit potlačit. Jeho vrstevníci ba i starší spolužáci by jistě byli plní emocí a rozlobení, ale on byl jiný.

"...jestli nejsi technika, tak si tě najdu a dáme opravdový odvetný duel. A pak budeš tancovat jak budu pískat."

Mrkl na něho skoro přátelsky, v těch slovech nebyl hněv ani závist, spíš takové to klukovské škádlení a odvety.

"Ale nyní se musíme rozloučit, zdá se mi totiž, že zde ztrácím čas a naprosto zbytečně. Tedy pokud mě nehodláš zastavit..."

Podíval se na něho schválně tím pohledem, který vážně pochyboval o tom, že by něco takového ten druhý klučina mohl nejen mít v plánu, ale že by to vůbec mohl dokázat. Však je přeci duch, tedy technika nebo ne?

"...pro tvou informaci se hodlám poflakovat chvíli venku, pozorovat jak si děláte legraci z ostatních, dost možná se jim i tiše smát a pak půjdu zbytek dne prospat na jediné místo klidu široko daleko...takže, měj se..."

Svěsí ruku a přejede si rukou po obličeji, jakoby si narovnával neviditelné brýle, ale ve skutečnosti pouze zakryl lehký úsměv. Tohle celé divadlo podle něho nemělo rozuzlení...

(pokud nedostane podnět, přesun)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Tréninková hala   

Návrat nahoru Goto down
 
Tréninková hala
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
 :: Hra :: Murim :: Herní Místnosti :: Francie :: Serpent École-
Přejdi na: