Tak už jsem konečně tady u hlavni brány, počkat hlavní brána? Byla to určitě hlavní brána, kde jsme měly rozkaz se sejít? Sakra to se mne stává pořad, měl bych začít pořádně poslouchat, když mne někdo něco říká.
"Ale stejně je to tvoje vina, když nedávám pozor já tak bys měl aspoň ty."
"Já? To jako vážně? Co si jako myslíš? Že za tebe budu dělat všechno jenom já? dospěj konečně. Stejně je to úplně jedno jestli jsme tady správně nebo ne. Pokut ne tak mají smůlu spíš oni než ty stejně je nepotřebuješ když máš mně."
"Prosím tě s těma tvýma řečmi už přestaň. Když už na jednou na tuhle školu chodím tak aspoň budu předstírat že mne na tech lidech záleží. Tak pokut nemáš něco kloudnějšího tak už prosím tě nemluv a ztrať se."
No konečně přestal mluvit, tak když už mám klid tak se podívám jestli tady už někdo není. Nikde nikdo, sakra, sakra že já sem tady nakonec fakt špatně. No podívám se na kapesní hodinky, kolik je hodin. Hm, hm...
No fajn ještě je brzo, takže pořád mám naději že nejsem úplný pako. Takže tady chvilku počkám...
Bože můj, jak já nesnáším čekaní. Asi bych měl všude chodit pozdě abych se tomuto vyhnul ale to by bylo dost nevychované a to by mne nebylo podobné. No mohl bych hodit nějakou řeč ze strážemi...
Ne, ne, to spíš ne jsou to imbecilové bez mozku, a vlastně celkově strážné nemám moc v lásce. Návrh se teda na 100% zamítá. Tááákže jaké jsou moji další možnosti? Pohovořit z Kureijim? No teď po té naši předešle konverzaci, to asi nepřipadá v úvahu. No tak se asi budu kochat nádherou zdejší architektury...